Čtyři z pěti českých dodavatelů (83 %) se aspoň občas setkává s některou z negativně vnímaných praktik maloobchodních řetězců. Ukázal to letošní průzkum Mapování vztahu velkých maloobchodních řetězců a jejich dodavatelů, provedený agenturou Focus pro ministerstvo zemědělství. Pouze každý šestý dodavatel se s žádným ze zkoumaných jednání při spolupráci s řetězci nesetkává.
Vratky jen u pečiva a cukru
Mezi ty méně časté nekalé praktiky patří vratky neprodaného zboží. Ve většině obchodních případů se převzaté zboží už nevrací, vratky eviduje 38 % dotázaných dodavatelů. Praxe s vratkami se podle výzkumu objevila pouze u pekařů a výrobců cukru. Dotazovaná pekárna poukazovala na to, že velcí hráči jako Penam a United Bakeries vratky u velkých řetězců akceptují, čímž mají konkurenční výhodu. Proto se i ostatní musí snažit spolupracovat s jednotlivými filiálkami řetězců a „řídit“ množství svého pečiva na prodejně, a pokud něco zbude, musí dané zboží vyměnit za nové. Dnes je systém vratek složitější a nikde se nevyčísluje. Takže vratky neexistují a zároveň existují. Mimo tyto dva segmenty praktiky vratek prosazuje, podle jednoho z respondentů, pouze řetězec Hruška.
Běžné jsou „vratky“, pokud dodané zboží nesplňuje nějaké kvalitativní parametry, například pokud je jeho teplota vyšší, než má být, nebo třeba pokud je expirační doba nižší než smluvně dojednaná. V takových případech se dodavatelé někdy na přejímce zboží s obchodníkem domluví. Většinou však ne. Tento typ vratek není většinou dodavatelů vnímán coby jednání, které by bylo za hranou vyvážených obchodních styků. Některé menší řetězce (zmiňován byl Coop) se snaží vracet zboží (maso a uzeniny) na konci záruční doby z důvodu reklamace změny senzorických vlastností.
Vylistování jako výhružka
S výhružkou vylistování sortimentu z nabídky řetězce nebo náhlým přerušením obchodních styků se setkalo celkem 45 % dotázaných dodavatelů. Důvodem nejčastěji bylo, že se dané výrobky delší dobu špatně prodávaly, řetězec se s dodavatelem nedohodnul na nových obchodních podmínkách či na nové produkty nasadil příliš vysoké marže. Vylistování bylo tedy očekávatelné.
Konkrétně s výhružkami vylistováním se setkala asi třetina dotázaných. Důvodem výhrůžek většinou byla většinou snaha donutit dodavatele souhlasit se z jeho pohledu nevýhodnými podmínkami či nabídkami. „Vylistování je neřízená střela. V podstatě u nových výrobků vás zkasírují o zalistovací poplatek a nemáte jistotu, že na regále vydrží aspoň rok. Nikdo vám to negarantuje. Specialisté na to jsou Tesco a Penny. U nich se třikrát za rok vymění vedení, které přijde s novou sortimentní strategií. Jsou to ročně poplatky v řádu statisíců, které přijdou vniveč, ale s tím se nějak vyrovnáme. Co je likvidační, je ten neustálý tlak na zlepšování jejich obchodních podmínek,“ řekl v hloubkovém rozhovoru jeden z dodavatelů.
Nižší cena za vyšší kvalitu
Z dodavatelů 41 % se s výjimkou výrobce masných výrobků a dodavatele ovoce a zeleniny nesetkala s tlakem řetězců na snižování kvality. Ba naopak, velká část dodavatelů deklarovala, že cítí opačný tlak. Tlak na vysokou kvalitu za nízkou cenu. Řada řetězců uváděla, že v současnosti také cítí zvýšený zájem o české suroviny a české potraviny. Na obecnější dotaz však dodavatelé připouštěli, že tlak řetězců na nízké ceny snižuje kvalitu produktů prodávaných v Česku. Nízkou kvalitu však přičítali dodavatelé dovozům, zejména polského zboží. „My s tím tlakem na ceny počítáme a u nových výrobků nastavujeme ceny výše, abychom z nich mohli v budoucnu ubírat. Odskáče to zákazník, který platí zbytečně vysoké ceny, alespoň u nových výrobků,“ dodává jeden z dotázaných dodavatelů.
České ministerstvo zemědělství zadalo agentuře Focus realizaci výzkumu, který měl prověřit vztahy obchodních řetězců s českými dodavateli. Výzkum nazvaný Mapování vztahu velkých maloobchodních řetězců a jejich dodavatelů byl proveden dvěma komplementárními metodami - hloubkovými rozhovory, kterých se zúčastnilo 10 středních nebo velkých dodavatelů do maloobchodních řetězců, a kvantitativním výzkumem mezi 164 dodavateli z různých segmentů. Cílem výzkumu bylo zjistit praktiky maloobchodních řetězců vůči dodavatelům a ověřit důsledky zavedení novely zákona o významné tržní síle platné od letošního června. Každý den v tomto týdnu vám Retailek přináší výsledky studie.