„Cestou vpřed je cesta vzhůru. Budoucností logistiky jsou vertikální sklady“

Amaury Gariel z CBRE věří, že budoucností je vertikální logistika. Foto: P3 Conference

Amaury Gariel z CBRE věří, že budoucností je vertikální logistika. Foto: P3

Aktuální výzvou pro firmy v oblasti logistiky není jen robotizace a automatizace, ale zejména fenomén vertikálních měst a skladů. Že jsou vertikální města a sklady budoucností pro snížení nákladů firem věří Amaury Gariel, ředitel regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky společnosti CBRE. Řekl to na listopadové konferenci o logistice P3 Conference v Praze. Vertikální města se stávají novým standardem moderního urbanismu a to nejen v Asii, ale i na starém kontinentu. Nejde přitom o vzdálené vize, ale ekonomický pragmatismus – až polovina všech nákladů v obchodním dodavatelském řetězci většiny typů zboží připadá na dopravu, zatímco výdaje na nemovitosti tvoří statisticky pouhých 5 % nákladů. Současně se firmy stále více snaží přiblížit k cílovým trhům a zákazníkům. Jak ale efektivně snížit náklady na dopravu a zároveň dostat zboží co nejblíž k zákazníkům? Odpovědí je podle Amauryho Gariela právě vertikální logistika. Nejedná se podle něj pouze o finančně ideální kombinace vhodné polohy pozemku a výhody vertikálního skladu. Z těch se stávají městské obchodně zásobovací buňky umožňující nonstop zásobování, s rychlostí reakce v řádech několika minut.

Amaury Gabriel z CBRE věří, že budoucností je vertikální logistika. Foto: P3 Conference

Amaury Gariel z CBRE věří, že budoucností je vertikální logistika. Foto: P3 Conference

Vertikální logistika není jen otázkou budoucnosti – po celém světě, včetně Česka, nyní fungují vícepatrové sklady. Jeden například stojí na severní hranici Prahy u Zdib. Vertikální sklady podle Amaury Gariela najdou uplatnění i v rámci tzv. logistiky poslední míle, tedy v posledním článku před doručením zboží zákazníkovi. Každé město přitom podle něj vertikální logistiku pojalo po svém. V Hongkongu například zboží ve vertikálních skladech přepravují výtahy, zatímco v Paříži vyveze zboží po rampě do vyšších pater samotný kamion. A právě cesta nahoru se podle Amaury Gariela stává pro společnosti synonymem pro cestu vpřed.

Sean Curley věří, že brzy budou fungovat například i samopilotovací letadla. Foto: P3 konference

Sean Culey věří, že brzy budou fungovat například i samopilotovací letadla. Foto: P3

Podle Seana Culeyho, autora knihy Transition Point: Engines of Evolution, nejsou inteligentní automatické stroje vzdálenou budoucností, právě naopak. „Roboti například už teď dokážou lidi v dodavatelském řetězci zcela nahradit. Stroje totiž ještě nikdy nebyly tak inteligentní a schopné dělat některé věci jako dnes. Mohou vykonávat prakticky jakoukoliv práci,“ poznamenal na konferenci Sean Culey. Adekvátním příkladem dosažené úrovně inteligence strojů jsou prý autonomní vozidla. Před šesti lety si podle něj nikdo nedokázal představit, že by se auta řídila sama. Množství dat, které je totiž zapotřebí vyhodnotit ve zlomku sekundy, bylo pro inženýry nepředstavitelnou softwarovou překážkou. Dnes ale vidíme autonomní vozy v běžném provozu. Vývoj autonomních robotů půjde podle Culeyho brzy ještě dál. Už v tuto chvíli kromě osobních aut v americkém Pittsburghu roboti řídí i třeba nákladní vozy v podzemních dolech v Austrálii. Rolls-Royce plánuje do roku 2035 spustit na moře plně autonomní nákladní lodě. Odtud už je jen krůček k autonomním dopravním letadlům.

Sean Culey si myslí, že brzy budou plně automatizované největší světové přístavy. Foto: P3 konference

Sean Culey si myslí, že brzy budou plně automatizované největší světové přístavy. Foto: P3

Zdokonalování samostatnosti a inteligence strojů podle Culeyho vzbuzuje otázky sociální. „Přiznejme si, že na světě není jiná pracovní síla, která by byla ochotná pracovat za cenu elektřiny než roboti,“ řekl Sean Culey a v této souvislosti připomněl, že se nediví, že do „robotického průmyslu“ jsou společnosti ochotné investovat. Podle něj například Amazon ušetřil používáním robotů již 2,5 miliardy dolarů. Úroveň vyspělosti robotů dokumentují podle Culeyho statistiky firem vyrábějících a testujících jejich schopnosti. Zatímco prý v roce 2013 trvala robotovi jedna úloha tři minuty a dvacet sekund, o rok později mu na tu samou úlohu stačila pouhá minuta a dvanáct sekund. Podle Seana Culeyho by člověku srovnatelný pokrok trval až 50 tisíc let. Někde přitom už dokonce stroje práci lidí kompletně převzaly. Například v melbournském přístavním terminálu New Webb na člověka nenarazíte – celý terminál byl plně automatizován. Stejný osud prý čeká i ostatní australské přístavy, stejně tak jako ty americké, čínské nebo indické.

Samostatnou kapitolou zásobování, logistiky zboží a celkově obchodu v budoucnosti představuje podle Culeyho 3D tisk. Prostorový tisk podle něj nezpůsobí jen dramatické změny na straně výrobců a přepravců, ale i na straně samotných spotřebitelů. „3D tisk skutečně způsobí revoluci ve výrobě. Ze spotřebitelů se zároveň stanou výrobci svého vlastního zboží. Zákazníkům postačí koupit si pouze vzor resp. vybrat si ten – který model a po zaplacení si zboží nebo výrobek vytisknou doma. Odborníci pro to využívají termín „prosumer“ jako kombinaci slov consumer a producer. Se zvyšující se kvalitou tiskáren půjde tisknout prakticky všechno, na co si vzpomeneme – od náhradních dílů přes tištěné spoje až po tryskové motory,“ odhalil svůj pohled na budoucnost Culey. O rychlosti rozšíření 3D tiskáren v distribuci zboží rozhodnou prý materiály, ze kterých se bude tisknout. Kromě plastu nebo titanu se totiž technologie 3D tiskáren umožňuje tisknout dokonce i biologický materiál s využitím DNA. „V budoucnu tak budeme moci vytisknout sebe sama,“ řekl Sean Culey na závěr svého vystoupení.

Pablo Gomez vidí budoucnost v tom, že si stanoví jasná pravidla spolupráce robotů a lidí. Foto: P3 konference

Pablo Gomez vidí budoucnost v tom, že si stanoví jasná pravidla spolupráce robotů a lidí. Foto: P3

„Měli bychom zapracovat na cobotics managementu – stanovit pravidla, za jakých spolu mohou lidé a roboti pracovat,“ uvedl své vystoupení na konferenci Pablo Gomez, šéf inovací a výkonný ředitel ve společnosti FM Logistic. Zabýval se otázkou, zda by roboti měli mít stejné schopnosti, ale i výhody jako mají lidé. S ohledem na možné komplikace Pablo Gomez navrhl jako řešení, aby se trh před dalším rozvojem robotiky domluvila na podmínkách, za jakých bude dál umělá inteligence vyvíjena. Právě pravidla jsou tím, co mu při dnešním experimentováním s roboty schází. „My lidé potřebujeme stroje k práci, čím dál častěji vedle sebe pracuje člověk a robot. A přitom stále nikde nejsou nastavena jasná pravidla. Zatím bychom mohli alespoň zabránit tomu, aby roboti v lidské společnosti nezranili žádného kolegu v práci. V tuto chvíli se totiž pouze učíme z experimentů,“ konstatoval Gomez.