„Aukro změnu fest potřebuje, tak složitý web je překážka“

Náš panel odborníků z retailu stejně jako v Reklamní katovně Médiáře hodnotí redakční výběr hlavních aktualit z českého maloobchodu uplynulého týdne. Retailoví experti nabízejí svůj pohled na dění na českém trhu vždy v pátek.

Aukro mění positioning

Václav Liška. Foto: Vojta Herout

Václav Liška. Foto: Vojta Herout

Obchodní portál Aukro letos změní positioning, chce se více profilovat jako zprostředkovatel snadného prodeje zboží. „Prodejci nemusí být na celý proces prodeje sami, vyřeší se jim náklady na marketing a dostanou se k obrovské mase zákazníku,“ řekl v rozhovoru pro Retailek Václav Liška, ředitel Aukra. Podle Lišky dojde díky změně Aukra i k posunu celého trhu, nevidí v Česku totiž jinou platformu, která by fungovala jako alternativa. „Víme, že je Aukro vnímáno jako zastaralé, v polovině roku ale začneme na nové technologické platformě a chceme se více bavit se zákazníky,“ vysvětlil Liška. 

Oni to asi fest budou potřebovat. Mít web s takhle složitou registrací a celkově nepříliš přátelským ovládáním v době, kdy tady je appka LetGo s registrací přes FB a okamžitým prodejem, je fakt velká překážka. Tak snad ten přechod zvládnou, je asi tak za minutu dvanáct.
Václav Loubek

Velcí prodávajících se přesunují na Amazon, takže je logicky potřeba vyjít vstříc těm menším.
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Chodím kolem sídla Aukra každý den do práce a vždy mi vrtalo hlavou, co momentálně tahle značka dělá, protože jsem o ní dlouho neslyšel. Tak jsem rád, že už to vím a také, že firma zůstala ve Zlíně, protože to město si to zaslouží. Ač jsem nikdy na této platformě nic neprodával ani nekupoval, mám ji určitě v top of mind, takže její cíl stát se synonymem pro snadný prodej zboží vidím jako reálný. Jo a zmínka o mé alma mater, tedy FMK, potěšila.
Petr Podlešák

Je to pro mne největší očekávání a zároveň asi největší podnikatelská výzva v tomto roce na poli české e-commerce: jaké bude nové Aukro, jak využije dnešní mobilní svět, jakou pozici na trhu získá, jak se mu bude dařit. Držím palce. Nebude to lehké.
Jan Penkala (Acomware)

Marketplace je dobrý trend a v době konsolidace trhu ideální nabídka pro malé e-shopy. Držím palce. Myslím, že nové Aukro má velké příležitosti.
Tomáš Hájek (Admez)

E-shop Spokojený pes spustil vlastní rozvoz

Design rozvozu Rychlý pes

Design rozvozu Rychlý pes

E-shop s potřebami pro psy Spokojený pes zavedl po dvou měsících testování vlastní rozvážkovou službu. Nazval jí Rychlý pes. Do projektu investoval 1 milion Kč. Zboží skladem budou automobily Spokojeného psa doručovat ještě ten samý den, pokud si jej zákazníci objednají 2 hodiny před začátkem rozvozových intervalů od 12.00 až 14.30 a 16.00 až 19:00. Fungovat bude doručování zatím jen v Praze.

Prezentace Spokojeného psa, respektive jeho páníčka, na nedávné konferenci Retail in Detail mne nadchla. Mimo jiné proto, že tento e-shop chápe, že dodávka až k rukám zákazníka je ‚core business‘ a nelze jej s úspěchem outsourcovat. A taky proto, že chápe, že obal, byť přepravní, je součástí marketingového mixu 4.0.
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Jestli už jim nestačí rychlá dovážka skrz kurýry, tak proč ne? Příplatky za prémiovou službu jsou zajímavým zdrojem příjmů, a taky zajímavou konkurenční výhodou.
Václav Loubek

Tak ať jsou se Spokojeným psem spokojeni i další psi a jejich páni a paničky.
Tomáš Hájek (Admez)

Rychlý pes je krásný název! Je to jistě velká šance zvýšit počet zákazníků a udržet si stávající. Pet Food má v sortimentu hodně velkých on-line shoppů a konkurence je tedy obrovská. Většina z nich má dopravu zdarma až nad 1.000 Kč, což je ve většině více, než stojí velké balení granulí pro psa. A tak buď nakoupit balení více, nebo si pro krmení dojet.
Jan Polák (Ipsos)

Chápu, že má e-shop s potřebami pro psy svůj vlastní rozvoz. Vzhledem k tomu, že ale většinou tyto výrobky objednáváte na delší dobu (zásoba krmení apod) nevím, zda je dodávka ještě ten den ten nejsilnější prodejní argument. Ale jako rozšíření služeb je to jistě krok správný.
Petr Podlešák

Spokojený pes se mi líbil s nápadem krabice jako boudy pro psa, rozvoz je zatím jen v Praze s poměrně rychlou reakcí od doby objednání do doby doručení. Mimo Prahu to bude asi větší oříšek.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

Věřím, že to může být významný impuls ke zlepšení zákaznického servisu této značky, již dnes velmi dobrého. Myslím, že pro top obchody ve své vertikále (Alza, Pilulka, Spokojený pes) to může zařídit potřebné odlišení od desítek dalších subjektů na trhu. A zároveň je same-day delivery důležitým krokem pro ‚přetáhnutí‘ více zákazníků z retailu na online.
Jan Penkala (Acomware)

Hamé investuje do automatizace výroby

Výrobce trvanlivých a chlazených potravin Hamé dosáhl loni 5,2 miliard Kč v čistých tržbách. Meziročně rostly tržby o 3 %, tedy o 139 milionů Kč. Český trh se na tržbách podílel 50 %, tržby tu oproti loňsku vzrostly o 5 %. Nejvíce se ze sortimentu výrobce dařilo trvanlivým masovým výrobkům. Hamé chystá investice do výroby v celkovém objemu 180 milionů Kč s cílem posílit automatizaci výroby v závodech, důvodem je prý nedostatek pracovních sil. Půjde například o zavedení automatizovaného vkládání skla na 2 linkách současně v závodě v Uherském Hradišti.

Automatizovaná výroba kvůli nedostatku pracovních sil. Přemýšlím, jestli by do něčeho podobného mohl investovat i Rohlík.cz, aby Tomáš Čupr nemusel zaměstnávat nelegálně agenturní úkáčka. technologie pro automatizovaný chod skladů jsou dávno známé. Každopádně jsme na pokraji další průmyslové revoluce, s čímž tradičně nejde ruku v ruce naše malá hezká česká legislativa.
Václav Loubek

Hamé má v segmetu konzerv velmi silnou pozici. Investice pro posílení růstu doma i v exportu je logickým krokem.
Tomáš Hájek (Admez)

Hamé, Hamé, to si dáme. Omlouvám se za dětinský copywriting, ale to jen cituji jednu letitou reklamu na fasádě, kterou jsem vídal kdesi na cestě mezi Zlínem a Brnem (ach ty zapomenuté připomínky marketingových géniů). Asi nemá cenu se ošklíbat na úrovní nabízeného produktu značky z Kunovic, prostě je to jejich segment a jsou v tom dobří. Tak nezbývá než držet palce, ať se jim ta expanze daří.
Petr Podlešák

50% obratu mimo Česko je úctyhodné číslo. Pokud jde o nedostatek pracovních sil, nemohu necitovat prof. Zlatušku, který nedávno komentoval tento velmi dočasný problém pomocí paralely s velkou městskou krizí New Yorku na konci 19. století. Tu způsobil obrovský nadbytek koňského hnoje. Tenhle problém vymizel velmi rychle s nástupem automobilů a vymřením koňských povozů. Paralela s hnojem je poněkud expresivní, ale co budeme dělat s těmi davy nezaměstna(tel)ných nekvalifikovaných dělníků po té, až všichni velmi racionálně zainvestují do automatizace tedy fakt nevím.
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Na konferenci Effective Innovations se hovořilo o inovacích, jako odpověď na větší znalost zákazníka, ale nehovořilo se moc na téma inovace jako řešení například nedostatku pracovních sil. Takže je nasnadě nechat se překvapit jaké inovace ve své automatizaci výrobky Hamé přinese.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

Dlouhodobě mne fascinuje geniální tah firmy Hamé spojit se s českým biatlonem ještě v době, kdy rozhodně neměl takové výsledky – daleko před OH v Soči. Biatlon nám v poslední době dělá velkou radost a mě osobně Hamé s ním. Z tradiční potravinářské megafirmy se stala inovátorská firma, která se nebojí riskovat a zkoušet spoustu nových produktů a exportovat na nové trhy. Držím jim palce!
Jan Polák (Ipsos)

Svaz obchodníků apeluje na zveřejnění cenotvorby

Podle Potravinářské komory si potravinové řetězce na potravinách přiráží až 90 % ceny dodavatele. „U mléka je to v průměru zhruba 60 %,“ uvedl pro server E15 Miroslav Toman, prezident Potravinářské komory. Tento fakt potvrzuje podle Tomana průzkum, který Potravinářská komora provedla u několika komodit a pěti maloobchodních řetězců. On i Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu, podporují návrh, aby obchodní řetězce zveřejňovaly konstrukci cen. Retaileři ale takové kroky odmítají. Řetězce podle Tomana tlačí dodavatele k co nejlevnějšímu prodeji výrobků, ale tento fakt nezohledňují u koncových spotřebitelů. 

Tohle bychom měli přeložit do angličtiny a poslat Elonovi Muskovi, který chce co nejrychleji na Mars. A Potravinářská komora už tam je! Pokud bych byl majitelem potravinářské firmy, místo takovýchto aktivit bych se spíše zajímal o to, co mohu reálně kontrolovat: hlavně o strukturu vlastních nákladů a případně i nákladů těch, které platím – svých dodavatelů (ale asi bych byl realistický – představa, že mi třeba globální výrobce technologií dá to, co pánové chtějí po obchodních řetězcích, je dost naivní). A hlavně bych se staral o utužení vztahu se spotřebiteli. Určitě bych uvažoval i o vlastním maloobchodním prodeji, i když třeba aktuální zprávy o potížích jugoslávského Agrokoru způsobené velkými akvizicemi supermarketů by mne v tomto uvažování moc nepovzbudily.
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Průzkum u několika komodit a u pěti (z kolika) obchodníků, a z toho takové zobecňování ve smyslu ‚Marže obchodníků jsou až 90 procent‘? Za takový průzkum by mě s diplomkou vyhodili. Myslím, že tady Potravinářská komora šlape těžce vedle a nemůže vyhrát. Nedělám si iluze, že jsou řetězce nějací dobromilové a dokonce jsem přesvědčen, že nás spotřebitele odírají, kde to jde. Ale tady z té zprávy mám takový pocit, že by členové Komory chtěli do řetězců dodávat za ty ceny, za které je řetězce prodávají, ale bez všeho toho okolo – personálu, budov, a dalších nákladů, které jdou z marží. Myslím, že cenotvorba je věcí každého subjektu, a členové Komory se můžou rozhodnout vybudovat si vlastní retailový prodejní kanál, stejně jako my spotřebitelé se můžeme rozhodnout nakupovat jinde, než v řetězcích. Obojí je asi tak stejně složitě realizovatelné.
Václav Loubek

‚Dobrý‘ pokus, je to jako takové hození kamínku do rybníka a vlnky (PR efekt) rychle zmizí, aniž by se cokoliv stalo. Navíc i ten datový podklad je takový ne moc věrohodný – pár komodit, pár řetězců,kolik dodavatelů už neřekne.
Jan Penkala (Acomware)

Coca-Cola skončila s dvoulitrovými pet lahvemi

V září retaileři nejvíce promovali Coca Colu

Coca-Cola přestává prodávat dvoulitrové lahve

Výrobce sycených i nesycených nápojů Coca-Cola končí na českém trhu s dvoulitrovými pet lahvemi. „Od dvoulitrového balení odcházíme, protože již neumožňuje pokrýt různé spotřebitelské příležitosti při konzumaci nápojů,“ sdělila Kateřina Švecová z oddělení komunikace a vnějších vztahů Coca-Coly. Doprodat je chce do konce letošního dubna. Nahradí je lahve o objemu 1,75 litru, 2,25 litru a také balení 6 plechovek o objemu 330 mililitrů. Na trhu je dodává od 20. března. 

Ta pohádka o různých spotřebních situacích zní sympaticky, ale mám pocit, že jde spíše o horor s názvem ‚2 litry černé limonády v pet lahvi‘. To je jedna z položek nejčastěji se vyskytující na letácích a tudíž trpící děsivou promo-zimnicí a totální ztrátou marže. Útěk do jiných velikostí je možné řešení, tedy pokud se Pepsi a Kofola nepokusí prchnout stejný směrem. Pak by se ďábelské promoční kolo roztočilo znovu.
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Není to spíše proto, že si každý již zafixoval permanentní akční cenu 2l Coca-Coly a za více než 20 Kč ji nekupuje?
Jan Penkala (Acomware)

Je vidět, že Coca Cola studuje koncové zákazníky a reaguje na jejich potřeby, snad nejde jen o změnu velikosti obalů, ale obaly budou se snadno recyklovatelných materiálů, když už má narůst jejich počet.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

Já mám stejně nejradši litrovku, když už jednou za rok dostanu chuť na Coca-Colu.
Václav Loubek

Hezká marketingová hra, ale proč ne. Možná si občas připlatíme za balení 1,75l (počítám, že cena se od 2,0l moc lišit nebude), ale jelikož 90 % těchto produktů se stejně kupuje v letákové ceně pod 20 Kč, tak to asi nevadí…Zaujalo mne ale zúžení plechovek, to je velmi povedené a multipack po 6ks bude myslím velmi oblíbený.
Jan Polák (Ipsos)

Docela mě baví představa, jak budou lidi říkat prodavačkám: Jo a dejte mi prosím ještě jednu dvoulitrovky Coly, prosím. A prodavačky je budou opravovat: Myslíte tu dvou a čtvrt litrovku? A nebo tu menší? Přiznejme si, že Coke má tak silnou značku, že i kdyby to začala plnit do 0,68 litrových lahví, stejně se bude prodávat. V jejím případě stačí prostě neměnit recepturu a barvu obalu, aby byli úspěšní. V otázce obojí mají myslím už jasno.
Petr Podlešák

A život jde dál…
Tomáš Hájek (Admez)

Obliba privátních značek roste, kvůli kvalitě produktů

Privátní značky řetězců stoupají u Čechů na oblibě. Ještě v roce 2012 za ně utratili pětinu výdajů, v loňském roce to už bylo téměř 21 %. V privátních produktových řadách se nyní objevují i dražší výrobky, řetězce se snaží zasáhnout i kvalitu preferující spotřebitele. Uvedla to na tiskové konferenci agentura GfK a Svaz obchodu a cestovního ruchu, z jejichž výzkumu údaje pochází. Česko se v těchto intencích přibližuje vyspělým západním ekonomikám, například Němci za privátní značky utratí 36 % svých výdajů. Slováci Česko v podílu výdajů předčili, za privátní značky dají 27 %. 

V Lidlu je privátka vlastně skoro všechno, takže když bychom pominuli tento řetězec, bude číslo asi o něco nižší. Nicméně, s příchodem privátních řad s vyšší kvalitou se z nich aspoň pro mě stala alternativa, někdy dokonce výrazně kvalitnější než „značkový“ výrobek. Privátky už tedy nejsou jen o ceně.
Václav Loubek

Dá se to považovat za průvodní jev vyspívání a bohatnutí trhu a přibližování západu (alespoň v něčem…). Podstatnějším důvodem ale je to, že výrobci značkového zboží zase tak moc úspěšně neinovují a přenechávají iniciativu řetězcům. Mezi privátními značkami tak jsou stále více inovativní a prémiové výrobky, vyvinuté zjevně tak, že spotřebitelům konvenují.
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Nemám nic proti exkluzivním privátním značkám, myslím, že se jim dá celkem věřit v pohledu kvality. Lidl je toho velmi dobrým důkazem a i jiné řetězce, byť v menší šíři produktů.
Jan Penkala (Acomware)

Máme sice na poli maloobchodu ještě mnohé co dohánět, ale snad je tato zpráva o privátkách tím blýskáním na lepší časy. Když si vzpomenu na dobu před patnácti lety, kdy řetězce po výrobcích požadovaly privátní značky za cenu nižší než byl jejich obal, je fajn si přečíst, že nyní produkují vyšší kvalitu a využívají tyto výrobky ve vlastním marketingu. Jen tak dál.
Petr Podlešák

Privátní značka je v případě dobré kombinace kvality a ceny dobrou kombinací pro zákazníky a vysvobození z promočního kolotoče.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

Nyní už si retaileři uvědomují, že do privátních značek nemohou dávat úplný odpad a je vidět, že se jim to vyplácí. Průkopníkem trendu s většinovým podílem kvalitních privátních výrobků je dle mého Lidl.
Jan Polák (Ipsos)

Sklizeno má vlastní řadu hotovek a salátů Navařeno

Zrníčkový salát z Navařeno (od 79 Kč za 300 g)

Zrníčkový salát z Navařeno (od 79 Kč za 300 g)

Řetězec prodejen s kvalitními potravinami Sklizeno uvedl na trh novou privátní značku hotových jídel Navařeno. K dostání v nové řadě budou zrníčkové saláty, hotová jídla a polévky, oříšková másla nebo hummus. „Naší ambicí je vytvářet poctivé verze běžných produktů, které všichni znají, ve vyšší kvalitě a produkty, které jsou časově náročné či jinak obtížné (katalánský krém či demi glace),” vysvětlil strategii značky Navařeno Petr Borkovec, ředitel Sklizeno Foods. 

Jednoznačně chytrý tah – posílení vztahu s konečnými zákazníky, lepší kontrola celého řetězce tvorby hodnoty a samozřejmě také šance na vyšší marži a zisk. Navíc jde o kategorii, kde mají privátní značky velmi dobrou šanci.
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Zase další privátka, která míří spíš na kvalitu než na nízkou cenu. Super.
Václav Loubek

Sklizeno a privátní značka vycházejí z tradičních jídel a kvality je nejlepší kombinace, jak si udržet vysokou kvalitu, jedinečnost a budovat loajalitu.
Patricia Jakešová (U & Sluno)