„Dr. Max dělá snad úplně všechno dobře“

Náš panel odborníků z retailu stejně jako v Reklamní katovně Médiáře hodnotí redakční výběr hlavních aktualit z českého maloobchodu uplynulého týdne. Retailoví experti nabízejí svůj pohled na dění na českém trhu vždy v pátek. 

Nově naši experti na maloobchod hodnotí na škále 1 až 5 vybrané novinky podle subjektivně hodnocené důležitosti, stejně jako ve škole je hodnocení číslo 5 považováno za nejméně důležité. Kritériem důležitosti je přínos pro český maloobchodní trh a pro českého zákazníka. Zprávy jsou podle hodnocené důležitosti seřazené. Barevně pro vás nově odlišujeme top komentář pod každou zprávou.

1. Dr. Max míří na jihovýchod, tržby zvedl o 5 %

Lékárenský řetězec Dr. Max zvedl loni tržby o 5 % na 14,9 miliardy Kč. Oproti předchozímu roku došlo zhruba k 10% zpomalení, které je podle všeho dáno erozí cen léků. I z toho důvodu se chce síť více zaměřit na volný prodej léků a podpořit rozvoj pleťové kosmetiky. Tu chce prostřednictvím nových dermokoutků do dvou let zdvojnásobit. V rozhovoru pro server iHNEd.cz uvedl Daniel Horák, ředitel sítě Dr. Max, že se v lékárnách začíná prodávat nová privátní značka dentální hygieny Pro32. Nejsilnějším prodejním kanálem Dr. Maxe byl e-shop, který narostl o 100 %. Penta, která Dr. Maxe vlastní, plánuje expanzi sítě do jihovýchodních států Evropy. Loni vstoupila do Srbska, letos začne v Itálii, Chorvatsku, Makedonii, Bosně nebo Bulharsku. Aktuálně má na všech trzích přes 1.000 poboček, v jednání je otevření dalších 172, z toho zhruba v horizontu dvou let 75 v Česku. Za loňský rok v Česku Dr. Max podle Horáka otevřel nejvíce lékáren v blízkosti prodejen sítě Albert.

Přijde mi, že Dr. Max dělá snad úplně všechno dobře. Zní to přiblble, ale v kontextu toho, jak většina dalších (zejména těch tzv. českých) retailerů toho dělá tolik tak špatně, je to vlastně zázrak. Pokud bychom to brali s tím národním podnikem fakt vážně, tak to abychom do této unikátní formy vlastnictví přesunuli i Dr. Maxe, ne?
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Podle mě dobrý příklad uchopení prodeje online/retail: jsou to kanály, které se mohou doplňovat a ne kanibalizovat. A bezesporu zajímavé výsledky ve velmi konkurenčním a těžkém prostředí. Jsem zvědav na nějaké zásadnější inovace neproduktového charakteru, spíše zákaznického zážitku vůči mladší generaci.
Jan Penkala (Acomware)

Zrovna nedávno jsem se od svého zubaře dozvěděl, že příště už si ty amalgánové výplně budu cvakat ze svého. I proto je cesta tvorby vlastní značky dentální hygieny jistě správná.
Petr Podlešák

I když si zatím lékárnu nevybírám podle značky, a většinou si nějaké to zobání vyzvednu přímo na poliklinice, když jdu z údržby u obvoďačky, jsem rád, že české firmy expandují. Vlastní privátní značky jsou u takto silných řetězců logická volba, jsem zvědav na to, jak se je podaří komunikovat. Protože zatímco v food segmentu je to, co si budeme povídat, hlavně o ceně, u lékárenského zboží si myslím, že spotřebitel bude naslouchat hlavně kvalitě a funkčnosti.
Václav Loubek

Dr.Max o sobě dává vědět a počet různých aktivit a informací o vývoji se v poslední době objevuje hodně často. Dr.Max na jedné straně inovuje, posiluje prezentaci v lékárnách přes category management, online prodej a zajímavé propojení s Aholdem na druhé straně se rozhlíží i po zahraničí a dalším rozvoji za českými hranicemi. Jen nezapomenout na malá města a větší obce, předpokládám, že tam bude počet klientů se stárnutím narůstat.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

2. Budějovický Budvar má nového ředitele Petra Dvořáka

Zleva Petr Dvořák s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou. Foto: Budějovický Budvar

Zleva Petr Dvořák s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou. Foto: Budějovický Budvar

Ministr zemědělství Marian Jurečka v úterý 25. dubna představil na tiskové konferenci nového ředitele státního pivovaru Budějovický Budvar. Stal se jím Petr Dvořák, který donedávna pracoval jako manažer expanze pro konkurenční Plzeňský Prazdroj. „O pozici jsem se ucházel, protože jsem přesvědčený, že české pivo je obrovský fenomén a ve světě není možné ho napodobit. Přesto nemá na zahraničních trzích férový podíl. Když se podíváme na statistiky exportních podílů piva, dostáváme se s českým pivem pod čtvrt procenta a já myslím, že české pivo a Budvar si zaslouží výrazně více než to,“ sdělil Dvořák. Zaměřit se chce kromě exportu na zlepšení pozice Budvaru v kategorii prémiových piv a na větší motivaci a lepší nábory zaměstnanců. Budvar převzal po Jiřím Bočkovi, který ho vedl od devadesátých let a nyní musel ze zdravotních důvodů odstoupit.

Podle výroční zprávy Českého svazu pivovarů a sladoven loni, kterou zveřejnil server iHNed.czpo dvou letech stoupla spotřeba piva o 200.000 hektolitrů oproti roku 2015, celkově se tu spotřebovalo 16,4 milionu hektolitrů piva. Do zahraničí se celkově vyvezlo o 4,5 % piva více, 4,4 milionu hektolitrů. Podle svazu se loni značně odlišovala spotřeba piva v českých domácnostech a v hospodách. Zatímco doma Češi vypili 61 % piva, v hospodách pivo konzumovalo jen 39 %. 

Doby, kdy byla Plzeň a Budvar benchmark pro ostatní piva u nás, už jsou asi dávno pryč. O to víc přemýšlím, proč je jedním z cílů nového šéfa státního pivního podniku vrátit značku mezi prémiová piva. Zvlášť, když se mu tak daří v zahraničí a nemyslím, že by to mělo něco společného s jeho (ne)prémiovostí. Panu řediteli přeju v nové funkci hodně zdaru, přece jen s ohledem na to, že je Budvar vlastněný státem, hlavně ve všech těch nepivních disciplínách (zvlášť v roce voleb do Poslanecké sněmovny).
Petr Podlešák

Vždy, když vidím počet litrů vypitého piva na hlavu v Česku, ač jsem poměrně ‚řádný‘ pivař, tak mne to překvapí a ohromí. Je to opravdu tradice, sport, fenomén, světový unikát, o který, věřím, jen tak nepřijdeme. Co se týká snížené spotřeby piva v restauracích a hospodách, tak je to možná překvapivé z hlediska dlouholeté tradice, ale rozhodně již nepřekvapivé z hlediska finančního kalkulu běžného občana. Jestliže kupříkladu sudová Plzeň stojí v nákupu více jak 24 Kč za jedno pivo (následně se hospodský o pivo stará, platí nájem, energie a samozřejmě musí také z něčeho žít), tak oproti akční ceně v lahvi nebo plechu za 16,90 Kč je to opravdu hodně už na vstupu. Tyto věčně akční ceny v super/hypermarketech myslím zatápí hospodským nejvíce, když k tomu přidáme EET a obavu ze zákazu kouření, nedivím se, že z této situace nejsou nijak nadšeni.
Jan Polák (Ipsos)

Zřejmě dobrá volba, Plzeňský Prazdroj je skvělá firma a vynikající příprava na funkci v čele pivovaru, který se snaží udržet mezinárodní pozici. Asi mne přijde někdo proplesknout, ale fakt nechápu proč by měl být Budvar NÁRODNÍM PODNIKEM. Argumenty o zlých hoších ze St. Louis, o zisku přímo do státní pokladny a o klenotu znám, ale neakceptuji.
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Navázat na práci pana Bočka, jehož NE z Budvaru dělalo to, co dnes je, bude pro kohokoliv nesmírně těžké. Obzvlášť, jestli jsou úkoly pro nového ředitele takové, jak je zde vypsané. Budvar je sice fajn, ale pořád takové to konzumní pivo, co se pije i v těch největších pajzlech, kde stojí kouř a oči opilců už dávno ztratily barvu. Možná hlavně tam… Předpokládám tedy, že cesta do kategorie prémiových piv povede přes speciální produkty. Každopádně doufám, že se Budvaru změna na nejvyšším postu povede. Značka Budweiser je naše, Anheusere!
Václav Loubek

České pivo je opravdu pojem a zasloužilo by si mnohem více pozornosti a marketingu mimo Česko. Problém je, že jsou čeká piva velmi často součástí velkých koncernů kteří ho ven nijak ‚netlačí‘. Proto držím palce, ať se to Budvaru povede!
Petr Šimek (Wellen)

Export, prémiovost, lidé a proto se ptám, na kterém místě je český zákazník.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

3. Zoot má nového spolumajitele a zvýšil o 56 % tržby

Interiér pražské výdejny radosti Zootu

Interiér pražské výdejny radosti Zootu

Internetový prodejce módy Zoot zvýšil meziročně svůj obrat o 56 % na 706 milionů Kč bez DPH, po letech ztráty je také v provozním zisku ve výši 2,9 milionů Kč. Anglický deník The Financial Times zařadil Zoot mezi 1.000 nejrychleji rostoucích evropských online projektů, a to na 43. místo. „Při současné velikosti těžko můžeme předpokládat, že by se růst obratu dal udržet v úrovni dvojnásobků, jako tomu bylo v počátečních letech. Aktuálně plánujeme růst ideálně kolem 50 %,“ říká Petr Ladžov, spolumajitel a finanční ředitel Zootu. Koncem prvního kvartálu Zoot uzavřel investiční kolo financování, v rámci něhož od investorů 3TS Capital Partners a BHS Private Equity Fund získal pro svůj další rozvoj celkovou částku 4,5 milionu eur (zhruba 120 milionů Kč). Zdroje využije Zoot na logistiku a IT systémy. BHS Private Equity Fund si také v Zootu koupil nespecifikovaný podíl a stal se spolu s Ladžovem, Ladislavem Trpákem a Oldřichem Bajerem spolumajitelem e-shopu. 

Zoot je prostě fenomén. Já snad neznám jinou firmu, která by měla tak ráda zákazníka. Když to srovnáme třeba s mobilními operátory – ti také nabízejí vlastně něco strašně osobního, váš vlastní telefon a telefonní číslo. Zoot zas oblečení, kterým člověk ukazuje, kdo je. A srovnejte přistup operátorů a Zootu k zákazníkovi. Když u operátora reklamujete minuty, tak vás vyfuckují, i když reálné náklady s těmi pár minutami jsou nula nula nic. Zoot vám v maximu případů vyjde vstříc, i když ho to stojí nemalé náklady. A tak by se dalo srovnávat donekonečna. Pro mě je Zoot ztělesnění perfektního postkapitalistického byznysu. A slovo postkapitalistický myslím v tom nejlepším slova smyslu.
Václav Loubek

Zajímá mne snižování počtu vratek, které u struktury sortimentu a nemožnosti vyzkoušení si před nákupem bude asi stále vysoké. Ale třeba nějaká forma virtuálního vyzkoušení si oblečení a doplňků zřejmě nedá na sebe dlouho čekat.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

Ten seznam The Financial Times je dobrý, ale ne rozhodně úplný, jen v Čechách najdeme pár dalších subjektů, které by tam mohly být. Docela by mě zajímal růst jen v ČR, zahraničí to zkresluje. Přidat 250 milionů Kč za rok je samozřejmě úctyhodné, ta investice je v součtu také přes 250 milionů Kč a je na místě otázka, zda je ten růst adekvátně rychlý investicím? Osobní dojem mám poněkud rozpačitý, vyzkoušel jsem si jedno sako na prodejně po vystání fronty (5 minut) a pak na vrácení jsem ji stál znovu, protože přišlo pár dalších lidí, kteří čekali na vyzvednutí a předbíhejte je?! Takže 15 minut strávených vyzkoušením saka není úplně ok, to zvládnu obejít 3 prodejny v obchodním centru.
Jan Penkala (Acomware)

Pokud vidím 60 % vráceného zboží, tak asi něco není úplně v pořádku. Chápu, že jde o oblečení, online si nemůžeme zboží vyzkoušet, nemusí sedět velikost, ale i tak je to obrovské číslo a věřím, že náklady s tím jsou také vysoké. Každý rok se díky internetové konkurenci zavírá v USA několik tisíc kamenných obchodů. Osobně to spíše pochopím u menší elektry, která nemůže sortimentem ani službami konkurovat velkému on-line prodejci, než u obchodů s módou. Je jasné, že někdy v budoucnosti dojde tento trend i do prodeje módy, ale nemyslím si, že to u nás bude tak rychle. Právě i díky tomu, že si něco koupím, nejde mi to a musím to složitě posílat zpět – náklady pro mne i pro prodejce.
Jan Polák (Ipsos)

Budiž jim to přáno a věřme, že v tomto případě neplatí německé ‚einmal ist keinmal‘. Jinými slovy – dostat se do černých čísel je úspěch, ale jednou je málo. 60% vratek mne šokovalo, i když vcelku tuším, jak tenhle byznys funguje. Věřil jsem naivně, že výdejny fakt vydávají štěstí na věčné časy a ne na jednu noc či týden.
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Zoot, jeden z mých lovebrandů. To vždycky potěší, když se mu daří. A s těma vratkama – chápu, že je to opruz, ale ta možnost si vyzkoušet víc variant (a v mém případě i velikostí, protože jsem snad nikdy neměl nějaké stálé konfekční číslo) je prostě k nezaplacení (což je z pohledu firmy tak trochu ironie).
Petr Podlešák

4. Karlovarské minerální vody zamířily do Bulharska

Karlovarské minerální vody podepsaly závaznou dohodu o koupi bulharského výrobce a distributora nealkoholických nápojů Quadrant Beverages JSC. Ta v Bulharsku vyrábí a distribuuje nápoje jako Pepsi, 7 Up nebo Mirinda. Pro Karlovarské minerální vody se jedná o další expanzivní krok směrem na východ po předloňském vstupu do Maďarska. Podle Alessandra Pasqualeho, generálního ředitele Karlovarských minerálních vod, má Bulharsko větší potenciál, než se doposud zdálo. Rozvíjet zde chce minerální vody z vlastní zdrojů země. Pasquale také potvrdil, že se po maďarském a bulharském trhu firma dívá i na další potenciální možnosti expanze. 

Tak snad jen doufejme, že v Bulharsku chce Mattoniho parta hlavně budovat, a ne nechat chátrat. 
Václav Loubek

Další kandidát na národní podnik. Pro mne osobně je Mattoni stejný klenot jako Budvar, zejména přes den, kdy nemohu pít pivo. Ale vážně: Naši Italové z Varů systematicky budují nápojové impérium, které si zaslouží obdiv. U nás se o tom zase tak moc nepíše, ale je dobré připomenout, že se jim podařilo uspět třeba i na rakouském trhu. A to se českému podniku, který není součástí mezinárodní korporace, moc často nepodaří.
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

KMV umí skvěle prodávat vodu (a jiné tekutiny). Tak proč by jim to nešlo také v Bulharsku. Je to země EU a věřím, že ekonomicky půjde nahoru. Tudíž tam pak bude ještě víc lidí, co si koupí balenou vodu (a jiné tekutiny).
Petr Podlešák

Pravdou je, že pro českého zákazníka tako informace není asi nejdůležitější, ale rozvoj firmy KMV a třeba i získávání budoucích investic mimo český trh je asi nejlepší cesta. Prostě počet obyvatel se hned tak nezvýší.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

5. Nestlé na podzim uvede na trh bonbóny Sparta

Nová limitovaná edice bonbónů Sparta

Nová limitovaná edice bonbónů Sparta

Výrobce cukrovinek a čokolády Nestlé letos na podzim uvede na trh limitovanou edici 200.000 sáčků bonbónů Sparta, které naposledy vyráběla v 70. letech minulého století. Informoval o tom server Aktuálně.czVyrábět se cukrovinky začnou v továrně Nestlé Sfinx v moravském Holešově. Podle Andrei Brožové, která řídí komunikaci Nestlé, si mistrová výrobní linky Sfinxu vyžádala směny v jinou dobu, než v době, kdy se budou bonbóny vyrábět. Důvodem prý bylo, že je fanynkou fotbalového Baníku Ostrava.

Pod stejnou střechou v Holešově se vyrábí také bonbóny Klokanky, které vycházejí z barev a loga Bohemians, a také bonbóny Slavie. Výrobu prosadil Jiří Hurt, který řídí obchodní tým středních a jižních Čech, podle nějž mají takové bonbony vzhledem k počtu fanoušků Sparty potenciál. Bonbóny budou na trh uvedeny v příchutích citrónová a višňová a pokud se jejich prodej osvědčí, nechá si je prý Nestlé v portfoliu. První Sparty budou v prodeji už od května v řetězci Albert, hlavní odbyt Nestlé podpoří se startem nového ročníku fotbalové ligy. 

Paní s ‚baníkovským‘ srdcem, která nechtěla nastoupit na směnu vyrábějící bonbony Sparta, to je opravdu krásný příklad zarytého fanouškovství. Už se těším, jak těmito bonbony ‚potěším‘ kamaráda Slávistu. Občasné retro akce v některých supermarketech určitě fungují, lidé občas rádi zavzpomínají na staré časy.
Jan Polák (Ipsos)

Ty budou křehké jako Rosický? Nebo předražené jako Venca Kadlec? Nebo bez chuti, jako letošní hra Sparty? Jo, jsem Slávista, takže u mě boduje jiný produkt.
Václav Loubek

Bonbóny Sparta mi nechutnaly ani za bolševika. Přesun do kategorie Retro to asi nezmění. Navíc opakovaný vtip není vtipem (a Retro tak alespoň v mé hlavě ‚vlastní‘ Lidl).
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Návrat k retru je pochopitelný, ostatně Lidl ho jede ve velkém několikrát za rok. Když už bych si měl vybrat, jsem spíš sešívaný, a to nejen v otázce bonbonů. Že se mají znovu vyrábět bonbony Sparta jsem na internetu letmo zaznamenal, ale považoval jsem to spíš za nějakou poťouchlost ze strany fanoušků jiných klubů, s ohledem na aktuální výkony letenského klubu. A podívejme se, ona je to realita.
Petr Podlešák

Je skvělé, že nadnárodní firmy, typu Nestlé, chápou důležitost lokálních značek a požadavky lokálních zákazníků. Jen tak si k nim totiž budou schopni najít cestu a vybudovat si s nimi vztah.
Petr Šimek (Wellen)

Jak dokázal už i jiný řetězec, prostě retro letí. Nápad s bonbony se mi líbí a věřím, že si získá brzy i své zákazníky, nebo se k nim někdy vrátí se vzpomínkou na dětská léta. Líbí se mi myšlenka, kdy zákazník je na prvním místě.
Patricia Jakešová (U & Sluno)