„Akvizicí Košíku konkurence v online jídle přiostřuje. Zákazník na tom vydělá“

Náš panel odborníků z retailu stejně jako v Reklamní katovně Médiáře hodnotí redakční výběr hlavních aktualit z českého maloobchodu uplynulých týdnů. Retailoví experti nabízejí svůj pohled na dění na českém trhu vždy v pátek, během prázdnin hodnotí jednou za dva týdny. 

Nově naši experti na maloobchod hodnotí na škále 1 až 5 vybrané novinky podle subjektivně hodnocené důležitosti, stejně jako ve škole je hodnocení číslo 5 považováno za nejméně důležité. Kritériem důležitosti je přínos pro český maloobchodní trh a pro českého zákazníka. Zprávy jsou podle hodnocené důležitosti seřazené. Barevně pro vás nově odlišujeme top komentář pod každou zprávou.

1. Košík.cz spojí své síly se skupinou e-shopů Mall Group

Košík.cz

Košík.cz spojí své síly se skupinou Mall Group

Loni vzniklá skupina e-shopů Mall Group Jakuba Havrlanta chystá akvizici e-shopu s potravinami Košík.cz. Ten vede podnikatel Jakub Šulta. Mall Group má v Košíku podle iHNed.cz získat majoritní podíl ve výši 75 %, cena transakce je podle zdroje do 200 milionů Kč. Havrlant chce z Košíku udělat jedničku na trhu ve své kategorii. Kromě Košíku působí v Česku také e-shop iTesco, Rohlik.cz nebo Kolonial.cz, který Mall Group rovněž vlastní. Akvizice má být reakcí na finanční i právní problémy nejsilnějšího hráčů ze čtveřice, Rohlíku. „Považujeme za klíčové jasně říci, že i po březnových problémech s pracovní silou je Rohlik.cz v dobré finanční formě. Investoři společnosti od začátku 100% důvěřují, investorská struktura zůstává stejná,“ ohradila se proti tvrzení Michaela Gregorová, která za Rohlik.cz komunikuje. 

Potvrzuje se to, co se již dávno ví, že současné online supermarkety musí řešit svoji finanční situaci a současně logický krok Mall Group posunout své aktivity do dalšího segmentu. Pro zákazníka tedy žádná změna. Otázka je, zda-li je to skutečně cesta z provozních ztrát.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

Mall Group vložil Košík.cz do košíku… Určitě je to správný krok k rozšíření a ucelení portfolia, ale jestli se jim podaří přeskočit hned dva hráče na trhu před nimi, to vidím jako dost nereálné. Minimálně ještě letos, protože karty jsou v tomto segmentu rozdané jasně.
Petr Podlešák

Zajímala by mě ziskovost těchto subjektů.
Martin Boček

Je jasné, že dlouhodobě úspěšní můžou být hráči jen s miliardami obratu a ta cesta v online potravinách je relativně dlouhá, řekl bych že delší, než se čekalo. Růsty jsou ohromné, absolutní čísla stále relativně malá. Takže je logické, že mít dva projekty se stamiliony obratu a s výhledem na další stamiliony investic v následujících letech by bylo dost náročné a pro investory neúnosné.
Jan Penkala (Acomware)

Velmi podstatná zpráva! Jasný důkaz, že Mall Group to myslí hodně vážně, a to i v segmentu rychloobrátkového zboží. Podle mne ale také signál, že její dosavadní aktivity v této oblasti (Kolonial.cz) nebyly žádná velká ‚success story‘. To, že volba padla na Košík a ne na Rohlík, určitě nesouvisí s nějakými problémy toho druhého, více ‚slyšitelného‘ e-shopu. Košík.cz je podle mého názoru atraktivnější objekt akvizice, má totiž lepší logistiku i celkový systém. Hlavní problém – daleko ‚chytřejší‘ práce se stávajícími i potenciálními zákazníky – však touto akvizicí Mall Group nevyřeší, tam ji čeká ještě řada domácích úkolů. Obdobně jako absolutní většinu jiných e-shopistů. O to více se těším na začátek září, kdy na Retail in Detail budeme toto téma, i za aktivní účasti Mall Group, diskutovat (viz www.shopper21.cz).
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Pro zákazníka velmi dobrá zpráva, že se konkurenční prostředí v online nakupování potravin přiostřuje. Spotřebitel na tom může jen vydělat. Především se v této oblasti máme na co těšit se vstupem řetězce Lidl, který svou agresivní cenovou a reklamní politikou pravděpodobně naláká úplně nové zákazníky, kteří nikdy e-shopping potravin nevyužili. To samozřejmě pomůže všem hráčům na trhu.
Jan Polák (Ipsos)

Nechci být paranoidní, a ač si pořád myslím, že Tomáš Čupr ve svých vyjádřeních po zásahu policie kvůli nelegálnímu zaměstnávání pořádně přestřelil, je zajímavé, že pár měsíců po kauze, která bezesporu snížila hodnotu společnosti minimálně určitým poškozením mediálního renomé, koupí firmu mocný konkurent… Ale takové věci se v Česku nedějí. Určitě.
Václav Loubek

2. Test pro Jurečku ukázal odlišné potraviny napříč EU

Supermarket. Profimedia.cz

Obsah nákupu na západě a východě EU může vypadat odlišně. Profimedia.cz

Potraviny prodávané ve tomtéž obalu a s týmž názvem se napříč pěti státy Evropské unie výrazně liší. Ukázal to průzkum zadaný ministerstvem zemědělství Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. Odborná komise vybrala 21 výrobků a porovnávala jejich složení v Česku, Maďarsku, Německu, Rakousku a na Slovensku. Testy odhalily, že z nich bylo 13 odlišných, 5 mírně odlišných a jen 3 byly stejné. Navíc ze všech testovaných vzorků mělo 5 výrobků rozdílný objem při rozměrově stejném balení. Výrazně odlišné byly například prací prášky Persil, Nutella, rybí prsty Iglot nebo Káva Jacobs original 3v1. 

Možná předvolební tah, ale konečně se zde objevuje podstata, není to o řetězcích, ale o dodavatelích. Argument, že zákazník je na něco zvyklý, už mě nebaví, teď přichází další krok, co s tím. Reakce od dodavatelů jsem zatím žádné nezaznamenala.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

Takže ministerstvo (čirou náhodou pár měsíců před volbami) zaplatilo půl mega za zprávu, jejímž závěrem je mimo jiné citace z PR zprávy jednoho z výrobců (rozdíl masa v lančmítu) o tom, že holt spotřebitelé v různých státech mají různé chuťové preference (což je PR bullshit, ale pán očividně dělá svou práci dobře). Asi bych jako spotřebitel měl skákat radostí, že se ministr Jurečka bije za moje práva mít v Nutelle stejné množství bílkovin jako mají v Německu, ale mně to prostě smrdí sebeprezentací (a Nutellu stejně nejím).
Petr Podlešák

Z pohledu spotřebitele musím říci, že je to hodně i o nás, o spotřebitelích. Vybírejme si a nakupujme kvalitní potraviny a ne špatné – nebudou se prodávat, nebudou se vyrábět. Myslím, že ta nabídka kvalitních potravin je dnes již docela velká, i když dá dost práce se zorientovat.
Jan Penkala (Acomware)

Téma kvality zboží je velmi komplexní, složité. Zabývám se jím celou svoji profesní kariéru a doslova trnu, jak někdo může z mini-testu na mini-vzorku 21 potravin (!!!) dělat nějaké závěry pro celý retailový trh, čítající statisíce položek. K absolutnímu zoufalství mne pak přivádí to, jak je toto téma zneužíváno našimi politiky k populistickému tlachání. Celá slavná parta V4 se mílovými kroky žene ke konci demokracie a my přitom Evropě signalizujeme, že nás nejvíce trápí, že máme málo sladké limonády a nedostatečně mastné buřty. Po německých volbách začne naplno segmentace EU na rychlou a pomalou a my se již nyní proaktivně těmito přiblblými aktivitami naplno hlásíme k ambici být ti pomalí, hloupí, chudí peněženkou i duchem.
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Některé rozdíly se mi zdají titěrné a spotřebitelem těžko rozeznatelné, ale na druhou stranu, proč by globální výrobci měli vydělávat na levnější skladbě potravin a drogerie do střední a východní Evropy. Chápu, že některé státy mají genericky mírně jiné chutě, ale důvody nižšího poměru aktivní látky u pracího prášku mi hlava nebere. Těžko chceme mít jako Evropané ‚druhé kategorie‘ špinavější prádlo.
Jan Polák (Ipsos)

Už pár let jezdím nakupovat potraviny do německé Žitavy. Nejen kvůli vyšší kvalitě, ale i nižší ceně. Na to, abych obojí zjistil, nepotřebuju výzkum za půl milionu, ale přečíst si cenovku a složení u nakupovaných výrobků. Navíc, ten výzkum pana ministra je jen předvolební nicneříkající populistický blábol. Já nemám možnost jako český spotřebitel vybírat mezi německým a českým sýrem jednoho dodavatele. Já vidím v regále ten český, přečtu si složení a buď mi vyhovuje nebo ne. Co mě v tu chvíli zajímá, co si kupuje nějaký německý Václav? A díky bohu, když vidím průmyslový shit od velkododavatele (pardon, značkový výrobek), tak ho nechám v regálu a koupím si jiný, kvalitnější, bez ohledu na značku. V diskuzi na nějakém serveru ke článku o výzkumu jsem četl jeden komentář, naprosto symptomatický: ‚Přece nepojedu na druhý konec města pro kvalitnější potraviny.‘ No, tak nejezděte. Ale nebrečte, že kvůli vlastní lenosti žerete odpad.
Václav Loubek

Podstatné je, jestli je pravda napsaná na obalech výrobků. To, že něco prodává značkový výrobce samo o sobě neznamená, že jde o kvalitní výrobek. Měla by to být šance pro lokální hráče a použít téma pro propagaci lokálních kvalitních výrobků.
Martin Boček

3. Počet retailových parků vzroste do tří let na 250

Retailový park Brandýs nad Labem

Retailový park Brandýs nad Labem

V Česku se momentálně nachází 192 nákupních parků, přičemž 66 o přibližné celkové rozloze 300.000 metrů čtverečních je plánováno do tří let k výstavbě. Celkem jich tak do tří let v Česku bude 250, tvrdí studie poradenské firmy Cushman & Wakefield. Nejvíce z nákupních parků se objeví ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. Moravskoslezský kraj spolu s Olomouckým drží již druhým rokem prvenství v nejvyšším počtu parků. Developeři také chystají modernizace nákupních parků a jejich rozšiřování o nové koncepty. Předpokládá se i obměna složení nájemců, retailové parky by do budoucna mohly více využívat e-commerce firmy jako svá výdejní místa.

Škoda, že stejným tempem neroste počet sportovišť, bazénů a míst pro kulturní vyžití. Budeme se tedy muset v retailových parcích věnovat chůzi, koupání ve vlastním potu a prohlídce výkladů. Stále si pokládám otázku, jestli je stále ještě volný prostor na trhu pro nové retail parky.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

Při prázdninovém cestování po vlastech českých sleduji, že stávající prasečí hody zažívá celá republika. Máme tržní konjunkturu, lidé utrácí a je tedy logické, že i různé typy obchodních center a parků inovují. Jenom tiše doufám, že při tom berou do úvahy i to, že spotřební a nákupní trendy se mění a že by se navíc nebylo špatné začít připravovat i na doby, kdy nám ty krásné časy expanze obratu skončí. Snad to u nás nebude tak kruté jako v USA či v UK, kde je momentálně jedním z klíčových témat retailu masivní zavírání prodejních ploch a zánik obchodních center, která se včas nezvládla připravit na digitální časy.
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Z hlediska výzkumů agentury Ipsos pro obchodní centra a jiné obchodní koncepty se dlouhodobě potvrzuje, že zákazníci čím dál více tíhnou k rychlým a operativním nákupům čerstvého zboží co nejblíže domovu nebo cestou z práce. Tomu absolutně tyto retail parky nahrávají, spotřebitel si zde může nakoupit nejen potraviny a drogerii, ale i to nejnutnější z módy či obuvi, případně si vyzvedne léky. Čím dál méně lidí chce trávit zbytečně mnoho času operativními nákupy ve velkých konceptech. Samozřejmě do obchodních center si stále nakupující rádi zajdou ‚zašopovat‘, ale již v o něco menší frekvenci, než v minulosti. Začínáme si více vážit volného času?
Jan Polák (Ipsos)

Tento trend se mi moc líbí, je to trochu návrat do minulosti, ale s moderním designem provozoven.
Martin Boček

U nás na vsi teď jeden takový vyrostl. Maminy jsou úplně hotové, že tam mají Pepco, takže místní děti přestaly vypadat všechny stejně v oblečcích z Lidlu, ale začaly vypadat stejně v oblečcích z Pepca.
Václav Loubek

4. Bakalův Luxury Brand Management loni zmírnil ztrátu

Firma Luxury Brand Management (LBM), která provozuje Michaela Bakala (dřív Maláčová), manželka miliardáře Zdeňka Bakaly, během loňského roku utržila 610 milionů Kč, což je zhruba o 2 % méně než v předchozím období, kdy byly tržby ve výši 616 milionů Kč. LBM zároveň zmírnila ztrátovost na 106 milionů Kč. V roce 2015 byla ztráta ve výši 153 milionů Kč. Informace pocházejí z výroční zprávy LBM. LBM v Česku zastupuje luxusní značky s oděvy, doplňky a kosmetikou, koncentrované převážně v ulici Pařížská v Praze. Celkem loni provozovala 24 obchodních jednotek.

Potvrzuje se, že obchod stále táhne kvantita víc než kvalita.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

Očividně od té doby, co Janek Rubeš honí taxikáře v Pařížské, neklape to tady ani luxusu…
Petr Podlešák

Prémiové zboží jde obecně nahoru, ale ta konsolidace bolí a má neblahý dopad na ziskovost. Najít tu správnou značku, nastavit její propagaci pod křídlem multibrandu, to je prostě složité. Potenciál může být třeba v práci se zákaznickými daty a jejich využitím v marketingové komunikaci.
Jan Penkala (Acomware)

Je to trochu problém definice. Podle mne není luxus jen to, co se prodává v Pařížské. Do definice luxusu bych zahrnul třeba i skvělá vína od nezávislých vinařů, nedávno zalistovaná v penny marketu nebo pravidelné akční nabídky exotických potravin a zajímavých nepotravin v Lidlu. Tento ‚dostupný‘ (demokratizovaný) luxus jede na plné obrátky a potvrzuje hypotézu, že naše poptávka se posunuje ‚výše‘. Pokud jde o ten specifický luxus v Pařížské, je to asi nejspíš důkaz toho, že Rusové pořád ještě neutrácí tolik, co dříve, a že Číňani nespasí ani tuhle jednu krásnou ulici, natož celou naši zemi.
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Divím se, že se jedna jediná ulice v Česku pro více bonitní zákazníky neuživí a je ve ztrátě. Chápu, že nájmy zde budou astronomické, ale množství především bohatých Rusů, Číňanů, Japonců v centru Prahy také není rozhodně zanedbatelné. No, ale bohatí Češi zřejmě raději nakupují tyto výrobky v Selfridges, Lafayette nebo Barneys.
Jan Polák (Ipsos)

Otázka je, jestli netáhne luxus, nebo jestli je problém v tom, že k úspěšnému podnikání nestačí být ex-miss a profimanželka.
Václav Loubek

Bohatí lidé zkrátka nechtějí vždy nakupovat pouze drahé věci.
Martin Boček

5. Miliardář Krúpa na trh uvádí elektronickou stravenku

Investiční skupina Arca Capital, kterou vlastní miliardář Pavol Krúpa, na trh uvedla elektronickou stravenku Gusto Karta. Informoval o tom server E15. Gusto Karta má konkurovat zavedeným stravenkám, jako jsou například Edenred nebo Sodexo Benefity, od letoška také Naše stravenka Lidlu a Kauflandu. Krúpa očekává, že spolu s rostoucí digitalizací trhu bude mít elektronická stravenka brzy pětinový podíl na českém trhu. Za hlavní výhodu považují její tvůrci, že se skrze elektronický systém dá platit přesná částka a navíc se šetří administrativní náklady. Stravenka funguje jako klasická platební karta, tedy i bezkontaktně, platit se s ní dá také skrze mobilní aplikaci. 

Takové zpestření v naší urputné snaze udržet stravenky jako bonus a současně další karta do našich peněženek. Možná jedna z mála k něčemu.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

Konkurenční výhodu oproti ostatním už Gusto Karta má (je elektronická), tak teď ještě tým šikovných obchodníků a pojďme na to.
Petr Podlešák

No nebude to lehké, vedle Naší stravenky od Lidlu a Kauflandu je to další nový hráč do saturovaného odvětví a přetahovaná může začít. Elektronizace karty jako konkurenční výhoda stačit nebude. Klíčové je pokrýt trh restaurací a i najít dostatek zaměstnavatelů a to bude obchodně náročné a nepůjde to samo, bude to třeba tvrdě odpracovat.
Jan Penkala (Acomware)

Takový to, když si Google řekne ‚Mám prachy, udělám sociální síť, co zničí Facebook.‘
Václav Loubek

Elektronizace se nabízela již dlouho, nevím ale, jestli lidé, hlavně muži, chtějí nosit v peněžence další kartu.
Martin Boček

Nejnovější