Šizené špagety, horší kečup. Test dvojí kvality opět ukázal odlišnosti

Špagety privátní značky Clever řetězce Billa jsou v Rakousku vyrobené z kvalitnější pšenice, než ze které se prodávají v Česku a na Slovensku. Pomerančová limonáda z Globusu je pro místní trh vytvořená z jablečného základu a doslazená sladidlem, v Německu se pro její doslazení použil cukr a obsahuje pomerančovou šťávu. Naopak dýňová kojenecká výživa značky Hipp obsahuje v Česku 95 % dýně, v Německu jen 65 %. Takové jsou konkrétní závěry testu dvojí kvality potravin privátních značek řetězců, zadaného ministerstvem zemědělství.

Test, který vypracovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, zkoumal 21 výrobků privátních značek řetězců působících na českém, německém, maďarském, rakouském a slovenském trhu. Mezi zkoumané řetězce patřily Globus, Billa, Lidl, Kaufland nebo Penny, které mají pobočky na všech pěti vybraných trzích. Jedenáct výrobků bylo odlišných, tři mírně odlišné a sedm vyhodnotila komise jako stejné. 

Tady se také potvrdil trend dvojí kvality potravin, nicméně obráceně, kdy němečtí spotřebitelé dostávají kojeneckou výživu s nižším obsahem základní složky. Nevidím důvod, proč by měli mít jak čeští, tak třeba i němečtí zákazníci rozdílnou kvalitu. V těchto průzkumech budeme dále pokračovat, budeme je zveřejňovat a ukazovat na ty firmy, které tuto nekalou obchodní praktiku používají,“ řekl Marian Jurečka, ministr zemědělství.

Horší kečupy a pizza pro český trh

Test také například ukázal, že kečupy ze sítě Penny a Billa mají větší množství rajčat v Německu a v Rakousku než v Česku nebo Maďarsku. Vyšší podíl rajčat měla i pasírovaná rajčata značky Freshona z Lidlu na rakouském trhu oproti Česku. Ananasové plátky od Lidlu i privátní značky řetězce Billa měly například odlišný deklarovaný obsah cukru, a v případě Lidlu byly pro Německo a Rakousko nakládané v ananasové šťávě. Naopak pro Česko, Slovensko a Maďarsko byly v cukerném sirupu.

V salámové pizze Globusu byl v Německu použit eidam a mozzarella, pro český trh však pizza obsahovala analog sýra, tedy náhražku vyrobenou z rostlinných tuků. Proti tomu salámová pizza značky Alfredo z Lidlu prokázala na všech sledovaných trzích stejné složení. Stejně tak se na pěti trzích nijak nelišila potrava pro domácí mazlíčky Kitekat Lovecké menu. 

Další rozdíly byly zjištěny u ledového čaje z Kauflandu, kdy pro německý trh obsahuje nápoj méně cukru než nápoj vyráběný pro Česko a Slovensko. Přesnídávky pro děti, na českém trhu známé pod názvem Nutrilon, v Německu jako Aptamil, obsahovaly také menší množství cukru v Rakousku a Německu oproti Česku. Stejně tak byla rozdílná složení přesnídávek Beba Optipro 1. Na rakouském a německém trhu mají mírně nižší obsah cukru nebo tuků, než jak je tomu v Česku. Kompotované broskve v českém, rakouském a německém Penny obsahují cukr jako sladidlo, Maďarsko má tento produkt doslazený isoglukozovým cukrem. Oproti tomu kompotované mandarinky z Penny nebo jahody Maribel z Lidlu jsou na všech trzích složením stejné.

První test dvojí kvality provedlo ministerstvo zemědělství letos v červenci, zkoumalo opět 21 výrobků na stejných pěti trzích. I v tomto případě se 13 výrobků lišilo složením nebo hmotností balení, stejné byly jen tři. Například rybí prsty Iglo měly v Rakousku a Německu deklarovaných 65 % masa, v Česku, na Slovensku a v Maďarsku to pak bylo jen 58 %. Podle Jurečky se situace po červencovém testu zlepšila a řetězce se začaly samy zapojovat do testu dvojí kvality, navíc avizovali změnu receptur.