„Pokud chce někdo vyloženě šidit, stačí to nekupovat“

Náš panel odborníků z retailu stejně jako v Reklamní katovně Médiáře hodnotí redakční výběr hlavních aktualit z českého maloobchodu uplynulých týdnů. Retailoví experti nabízejí svůj pohled na dění na českém trhu vždy v pátek.

Nově naši experti na maloobchod hodnotí na škále 1 až 5 vybrané novinky podle subjektivně hodnocené důležitosti, stejně jako ve škole je hodnocení číslo 5 považováno za nejméně důležité. Kritériem důležitosti je přínos pro český maloobchodní trh a pro českého zákazníka. Zprávy jsou podle hodnocené důležitosti seřazené.

1. V Česku se dál prodávají šizené špagety i pomerančový nápoj z jablek

Supermarket

Špagety privátní značky Clever řetězce Billa jsou v Rakousku vyrobené z kvalitnější pšenice, než ze které se prodávají v Česku a na Slovensku. Pomerančová limonáda z Globusu je pro místní trh vytvořená z jablečného základu a doslazená sladidlem, v Německu se pro její doslazení použil cukr a obsahuje pomerančovou šťávu. Naopak dýňová kojenecká výživa značky Hipp obsahuje v Česku 95 % dýně, v Německu jen 65 %. Takové jsou konkrétní závěry testu dvojí kvality potravin privátních značek řetězců, zadaného ministerstvem zemědělství. Test, který vypracovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, zkoumal 21 výrobků privátních značek řetězců působících na českém, německém, maďarském, rakouském a slovenském trhu.

Tak super, že to, co víme už pár let, a ví to každý, kdo umí číst a zajímá se, se stihlo zveřejnit ještě před volbama. Akorát mám pocit, že běžnému spotřebiteli to už trochu zapadlo mezi čápákem, estébákem a jejich kouřovou clonou, tedy lithiem. No, ale co říct ke dvojí kvalitě potravin? Tady je totiž problém, že supermarkety nabízejí to nejlevnější a zaštiťují se poptávkou. To nejlevnější vyrábějí továrny na potraviny díky objemům, třeba provozovatel čápáku, patřící estébákovi, vypouštějícímu kouřovou clonu jménem lithium. To od nich nakupují všichni provozovatelé supermarketů. Takže průměrný spotřebitel, líný navštívit tři obchody, fakticky má srovnání jen v ceně, protože značky má furt ty samé… A ty mají plus mínus furt stejné, nekvalitní složení, které se liší od toho, které dodávají na západní trh, kterému naopak dominují menší lokální značky, které se od sebe odlišují právě unikátním složením. Tak. Jinak řečeno, když půjdete do Německa na nákup, koupíte tři jogurty místních firem a jeden od Danone. Když půjdete nakoupit v Česku, koupíte dva od Danone a dva od estébáka. To se pak blbě prosazuje kvalitnější konkurence. Tak to furt neházejme na spotřebitele, jo? Teda jen na něj.
Václav Loubek

Dlouho jsem tzv. dvojí kvalitu potravin považoval za marginální téma okurkové sezóny. Bratr Jurečka z něj ale udělal jeden z ‚highlightů‘ volební diskuse a tak se místo vize republiky a strategie pro společnost 4.0 patláme v málo hustém kečupu a moc hustých dýních. Snad to alespoň lidovcům nažene pár hlasů, které by jinak získal Čech nebo Japonec a pánbů jim tak pragmaticky tuhle umaštěnost odpustí. Já ne, já primitivnost fakt nesnáším.
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Tipneme si, jak moc bude dalšího ministra zemědělské zajímat dvojí kvalita potravin mezi listopadem 2017 až lednem 2021? Zvláštní je, že ze strany řetězců jsem nezaznamenal žádnou komunikaci účasti na těchto testech. A přitom by jim to mohlo jen pomoct.
Petr Podlešák

Pokud chce někdo vyloženě šidit, stačí to nekupovat, to byste pak viděli změny. Pokud ale máme my Češi poněkud zvláštní chutě a nákupní preference, pak se nesmíme divit.
Daniel Procházka (Ipsos)

Taková srovnání mají bohužel vždy dvojí metr. Jedna věc je určitá zvyklost v dané zemi, druhá je skutečnost, že ceny a kvalita není nastavena stejně a většinou je náš domácí trh znevýhodněn. Nejen kvalita by tedy měla diskutována, ale také to zda-li spotřebitelská cena pro zákazníka skutečně odpovídá složení výrobku, především, když se jedná o nižší podíly těch důležitých služek, které tvoří podstatnou část ceny.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

Tak znovu, když budou zákazníci kupovat málo kvalitní výrobky, budou se takové vyrábět. Když se zákazníci budou zajímat hlavně o cenu, bude na to reagovat výroba a obchod. Howgh.
Tomáš Hájek (Admez)

2. Šéf Bidfoodu postrádá pracovníky a stěžuje si na byrokracii

Šéf BidFoodu Bohumil Volf v rozhovoru pro iHNed vysvětluje situaci v českém potravinářství. Co se děje s platy pracovníků i s cenami potravin, jaký mají Češi postoj k českým produktům i jak je to se zaměstnáváním prostřednictvím agentur. Výrobce mražených výrobků Nowaco či zmrzlin Prima nejvíce trápí nedostatek pracovních sil a náročná administrativa.

Tam mě zaujala jedna věc, že obrovské peníze dávají do firemních aut. To je super. Takže oni investují, aby centralizovali výrobu, a díky tomu mohli ušetřit, ale na úkor planety, kterou rozvozy na vzdálenější místa větším množstvím aut ničí. Jinak řečeno, klasické devadesátkové drancování zdrojů bez ohledu na důležitější, celospolečenské hodnoty, než je finanční zisk. A ještě je pán překvapen, že dnes lidé chtějí víc volna. Ne, nevolím Zelené, ani jinou levici, jen myslím, že společnost už by měla být jinde, než u poměřování úspěšnosti rozlohou továren. Akorát nechápu ty kecy, proč je v Německu levněji. Vždyť když už teda centralizace, tak by se ty naše produkty, stejně kvalitní jako německé, vyráběly tam (nebo klidně tady) podle jednotné receptury, takže ještě ve větším množství, tedy ještě levněji!
Václav Loubek

Zlatá slova, pramínek realismu v bažině předvolebních amatérských blábolů většiny politických stran. Pan Volf zopakoval to, co již jasně řekl v panelové diskusi na letošním Retail Summitu. Politici se divili, obchodníci i dodavatelé souhlasně kývali hlavami. Napadá mne kacířská myšlenka: proč se ministr zemědělství baví jen s lobbisty agrobaronů a nepromluví si někdy s lidmi z normálního potravinářského byznysu? Pana Volfa nevyjímaje.
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Pěkný rozhovor, který mnohé vysvětluje. Ono asi nejde bohatnout a při tom požadovat stále stejné (rozumějme nízké) ceny. Zaujalo mě, jak se firma etablovala na Horeca trhu a hlavně s čím. Něčemu takovému fandím, už proto, že je tady jasně vidět, že bez inovací (uznávám, že sous vide maso už tady nějakou dobu je) to prostě nejde. A podtrhl bych tu poslední větu: Nějakého sortimentu se možná vzdáme, ale vymyslíme nový.
Petr Podlešák

Rozumný pán. Asi bych přidal i krátkou úvahu o vlivu ‚růstových‘ politik.
Daniel Procházka (Ipsos)

Rozhovor mne zaujal, vše je řečeno na rovinu, pan majitel prostě nic nepodsouvá, ale říká jak to vidí v obratech.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

Bohumil Volf je velmi chytrý člověk. Proto úspěšně řídí BidFood (dříve Nowaco) řadu let. Rozhovor s ním by si měli číst i obyčejní spotřebitelé, aby jen nenadávali. Domnívat se, že všem se zvýší platy, ale ceny v obchodech se nezmění, je nesmysl. Zajímavá je zmínka o levné pracovní síle a agenturním zaměstnávání. To je problém, se kterým dnes stále více bojují také firmy z oblasti ecommerce a logistiky.
Tomáš Hájek (Admez)

3. Obchodní centrum v Bubnech

Praha bude mít nejspíš další obchodní centrum. Informoval o tom web E15. Po dostavbě centra Chodov se chce francouzská developerská společnost Unibail-Rodamco zaměřit na nově vznikající čtvrť v Bubnech na Praze 7. Konkrétně si vyhlídla lokalitu nad stanicí metra Vltavská. Developer teď pracuje na přesné podobě centra, jež bude součástí rozsáhlé výstavby okolo bubenského nádraží. Kromě obchodů tam vznikne i množství bytů a kanceláří. Nové obchodní centrum by mělo stát na ploše o velikosti 3,6 hektaru, z toho bude na 54 tisíc metrů čtverečních prodejní plochy k pronajmutí. Přibližné datum otevření ale zatím není jisté, developer ještě nemá platné povolení ke stavbě.

Jasně, protože nemůže být někde jen park, natáhnem tam další auta. Ono se Bubnům přece ulevilo teprve před nedávnem díky Blance, tak jsou tam ještě zvyklí. Hlavně že se podaří prostor monetizovat, to je totiž nejvíc! Park přece žádné love negeneruje, parky jsou nuda. Lepší je mít třítisícíšestistoupadesátoutřetí drogérku, kde jsem člověkem (protože v parku být člověkem nemůžu) a pobočku mobilního operátora.
Václav Loubek

Tohle je nesmírně zajímavá zpráva, která by se dala rychle negovat povzdechnutím nad tím, že už takhle máme více prodejních ploch než Vídeň nebo Berlín a že Praha je ucpaná i bez dalšího obchodního centra. Je to ale složitější a v zásadě hodně pozitivní. Tato část Prahy totiž nemá obchodní středisko ‚vyššího řádu‘ a lidi vyrážejí za týdenními nákupy kilometry daleko, což má děsivé ekologické i čistě dopravní dopady. Teď jde ale o to, aby to nové centrum nebylo ‚regionální‘ (nejvyššího stupně) a nepřitahovalo na hranu centra Prahy lidi až někde ze severních Čech. Bubny si zaslouží ‚obvodové‘ centrum se službami pro obyvatele Prahy 7 a částečně i 8 a 1. Velká neznámá je, jestli to naše úřady dokáží tímto směrem usměrnit. Hrozí jak bezbřehý pseudo-liberalismus (sláva, bude investice!), tak ultra-zelený regulátorismus (nové centrum nechceme, ať lidi nakupují v obchůdcích a na pouličních trzích). Unibail-Rodamco jako evropská jednička ví, jak tyhle věci stavět a taky jak je komunikovat se všemi zúčastněnými. Takže by se mohlo zadařit.
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Možná budeme stavět. Možná taky ne. Takže já si z toho článku beru tu větu: ‚To ukáže až čas.‘ A dodávám: Je potřeba tu PR polívčičku přihřívat, dokud mají strávníci ještě chuť.
Petr Podlešák

Každému z Prahy 7 je zřejmé, že ji ‚koleje severní státní dráhy‘ poněkud nepřirozeně dělí, takže spojit Holešovice (a Bubny) bude záslužné. Otázkou je, zda tam musím být zrovna velké nákupní centrum. Čtvrti v okolí Prahy jako Břevnov, Karlín, Holešovice, Bubeneč, Dejvice, Nusle, Smíchov (Prahou myslím tu skutečnou Prahu, tedy to, co bylo v hradbách) jsou samostatná městečka a podle mě nepotřebují extrémně velká nákupní centra, ale spíše oživit klasický život v ulicích a ten je o jejich obyvatelích (airbnb promine) a až vůbec ne o betonu a sklu a upraveném vzduchu uvnitř.
Daniel Procházka (Ipsos)

Tak se nám ta Praha zahušťuje, stále čekám kdy se developeři vrhnou třeba na plavecké stadiony a jiné atrakce pro sportovní vyžití. A taky se těším na další opatření radnice, která se týkají omezení nákladní dopravy v Praze, takto pěkně do centra postavit další monstrum ve mně vzbuzuje smíšené pocity.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

Vidím dvě roviny: 1. Zástavba území určitě této lokalitě pomůže. 2. Ptám se ale, zda tady bude dostatečná kupní síla pro obchodní centrum? Když člověk sleduje Harfu nebo Nové Butovice. Nicméně věřím, že developer si udělal průzkumy.
Tomáš Hájek (Admez)

4. Nemléko uvedlo na trh Nejogurt

Nejogurt ve všech svých prodávaných variantách

Nejogurt ve všech svých prodávaných variantách

Český výrobce rostlinných nápojů Nemléko dvojice Amálie Koppová a David Balcar rozšířil portfolio svých produktů na kategorii jogurtů, na trh uvádí mandlový Nejogurt. Produkt bude dostupný ve dvou variantách. Svačinová verze s ovocnou marmeládou od ekologických zemědělců z Moravy o objemu 125 ml se vyrábí ve třech příchutích – borůvka, jahoda a meruňka – a stojí 50 Kč. Velká sklenice o objemu 375 ml s čistým bílým mandlovým jogurtem se prodává za 90 Kč. 

Sednu do svého Neauta, natankuju Nenaftu, cestou z Nepráce nakoupím Nechleba, Nejogurt a Nemléko, a dovezu to Nemanželskému dítěti? Já myslel, že ‚Ne z nás dělá to, co jsme‘ už má někdo jiný. Ale ať se daří, když je poptávka, tak každý nápad, který rozbije tu zmíněnou hegemonii Danone a estébáka, je dobrý. I když to je trochu Nelogicky Nejogurt…
Václav Loubek

Že by další geniální vládní kampaň snažící se o regulaci trhu potravin? ‚Nepijte mléko, bude levnější máslo!!!‘ Ale asi jde o normální, tedy úctyhodnou podnikatelskou aktivitu. Vegáni přibývají rychleji než novorozenci, ‚nemléko‘ si na trhu jistě místo najde.
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Věřím tomu, že jsou mezi námi lidé s intolerancí na mléko (a pak spousta dalších, kteří si to jen myslí). Stejně tak, že výrobky Nemléko perfektně trefily dobu a trh a tudíž budou pravděpodobně úspěšné. Osobně ale zůstanu u mléka jako takového, prostě proto, že nic lepšího zatím nikdo nevymyslel.
Petr Podlešák

Ovocná marmeláda, tak to je skvělé. Ale, co by asi udělali z netopýrů? Topýry?
Daniel Procházka (Ipsos)

Více takových výrobků, snad bude i na reklamu.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

Když pominu podivný rozhovor se slečnou spolumajitelkou na DVTV, vím, že rostlinné alternativy mléčných výrobků existují a prodávají se. Pokud si výrobky najdou cestu pomocí marketingu (nebo nemarketingu) k zákazníkům, proč jim nepřát úspěch? Firma má v poměru k velikosti obdivuhodnou fanouškovskou základnu (přes 18 tisíc na facebooku), ale v budoucnu půjde hlavně o pozice u obchodníků, ať již kamenných nebo onlinových. Tedy tvrdý byznys.
Tomáš Hájek (Admez)

5. Česká spořitelna otevřela novou vlajkovou pobočku

Interiér nově zrekonstruované vlajkové pobočky České spořitelny

Interiér nově zrekonstruované vlajkové pobočky České spořitelny

Síť poboček České spořitelny prochází renovací, v novém konceptu otevřela první velká a vlajková pobočka v Sokolovské ulici v Praze, poblíž nádraží a metra Florenc. Do konce roku chce Česká spořitelna otevřít ještě tři další vlajkové pobočky v krajských městech – konkrétně v Olomouci, v Hradci Králové a v Karlových Varech. Celkem by jich v horizontu pěti let v Česku mělo být dvacet. Investice do stavby jedné vlajkové prodejny je podle Marka Blahy, ředitele pobočkové sítě banky, řádově desítek milionů korun. Česká spořitelna má v Česku 522 poboček, rekonstrukcí by měly projít všechny odhadem do pěti let.

Jé, u Spořky už mají rok 1997? Marně přemýšlím, kdy jsem navštívil pobočku mojí banky a jak to tam vypadalo. Což svědčí o tom, že moje banka je pro mě dostatečně moderní a neotravuje mě. Tudíž ušetří za pobočky, což se dále projeví na nízkých poplatcích, které jí musím platit.
Václav Loubek

Česká spořitelna si uvědomuje, že retail banking se skládá ze 2 slov. Není tedy jen o ‚bankingu‘, ale také o servisu spotřebitelům. Dochází tak nutně ke sbližováním s tím, co zákazníci znají z klasického maloobchodu. Pojmy jako ‚omnichannel‘ (či dokonce ‚seamless retailing‘), ‚customer experience‘, ‚zážitek v místě prodeje‘ a další se tak dostávají do jazyka bankéřů a jsou už slyšet častěji než ‚přepážka‘, nebo ‚pokladna‘. Česká spořitelna dělá dobrou věc, ale asi není potřeba zdůrazňovat, co už bankéři vědí sami nejlépe – pěkně zařízená filiálka je OK, ale o úspěchu rozhodne stejně hlavně personál. A všichni si asi dovedeme představit, jaká je to rachota najít, rozvinout, motivovat a udržet dobrého bankovního poradce v zemi, kde už neseženete ani vězně k pásu. Ostatně, členka představenstva České spořitelny zodpovědná za retail nám o tom za měsíc bude mluvit na konferenci a vypadá to na jeden z highlightů této odborné události.
Tomáš Krásný (Blue Strategy)

Zajímavý koncept a jsem zvědavá jak to bude fungovat v rámci různých komunit, tedy myslím jako komunitní centrum. Z mého pohledu lidé budou klíčem k úspěchu.
Monika Hrubalová

Nemůžu si pomoct, ale u bezpřepážkové banky se mi hned vybaví bezmřížová zoo. Asi nějaká blbá asociace u bankéřů. Renovace je to pěkná, ale dokud u těch bezpřepážek budou sedět protivní lidé, kterým bude vše trvat déle než mně složit Rubikovu kostku, sebelepší nábytek to nevytrhne. A totéž platí o produktech. Což píšu tak nějak obecně, protože s ČS jsem zatím neměl tu čest.
Petr Podlešák

Soustruhy na prvním obrázku mě trochu matou (už jsem je viděl na Václaváku), ale proč ne, pokrok nezastavíš. Ale řeknu vám, ještě, že mám normální živou bankéřku. Tady bych se asi moc vrtěl na barové židli a pojil jim blablet kávou.
Daniel Procházka (Ipsos)

Příjemné prostředí určitě ano, ale jestli ten trend není teď trochu opačný při slučování kanceláří a moc to ve mně pocit důvěrnosti nevyvolává.
Patricia Jakešová (U & Sluno)

Nejen supermarkety inovují. Bankovní služby a jejich komunikace se mění zčásti přechodem do online prostředí, zčásti díky moderní konkurenci. Polidštění poboček je prostě trend.
Tomáš Hájek (Admez)

Nejnovější