Ve třetím kvartálu letošního roku se tržby v maloobchodě zvedly o 5,2 % oproti stejnému období loni. Tempo růstu ovlivnilo zvýšení cenové hladiny rychloobrátkového zboží o 6,1 %. Naopak, jeho spotřeba se ocitla v negativních číslech – za poklesem o téměř 1 % stojí potravinové kategorie a ani nárůst spotřeby drogistického koše to nevykompenzoval. Data pocházejí z maloobchodního auditu agentury Nielsen ve spolupráci se Svazem obchodu a cestovního ruchu Česka.
Růst cenové hladiny mimo jiné pohání zvýšené výdaje domácností. Ty jsou hnány nejvyšším růstem HDP za posledních pět let, historicky nízkou nezaměstnaností a rostoucími mzdami, ale také novelou zákona o významné tržní síle. Index spotřebitelské důvěry, který Nielsen sleduje, je podle Karla Týry, generálního ředitele agentury Nielsen, na optimistické úrovni spíše než pesimistické, a stále roste. I v evropském měřítku si podle něj Češi stojí ve spotřebitelské důvěře dobře. „Až 82 % lidí má po uspokojení svých potřeb ještě další peníze na útratu, 41 % jich je ochotno aktivně své finance utrácet,“ doplnil Týra.
Hlavním tahounem navýšení tržeb ve třetím čtvrtletí letošního roku byly mléčné výrobky, které tvoří téměř pětinu z celkových výdajů za rychloobrátkové zboží. Způsobeno to bylo mimo jiné zdražením másla nebo mléka. „Dařilo se však také dalším hodnotově významným produktovým skupinám jako jsou alkoholické nápoje a sladkosti, za které jsme utratili o 5 % více v porovnání se třetím kvartálem roku 2016,“ uvedl Týra a pokračuje: „Z drogistického koše stojí za zmínku nejvýznamnější skupina osobní hygieny a kosmetiky, za kterou utratíme 11 % z celého nákupního koše v maloobchodě a která zaznamenala kvartální narůst tržeb 3 %.“
Nutno podotknout, že Nielsen do analýzy spotřebního koše řadí pouze výrobky označené EAN kódy, což vylučuje zeleninu, ovoce, maso a pečivo. Auditem prochází více než 650.000 aktivních výrobků maloobchodních řetězců.
Druhé místo v podílu slev
I přes pozitivní ekonomické podmínky, spotřebitelskou důvěru a ochotu nakupovat dražší a prémiovější produkty má Česko stále rostoucí podíl slevových akcí. V obchodech nad 400 metrů čtverečních se prodá až 54 % rychloobrátkového zboží ve slevě, čímž se Česko, hned po Slovensku, řadí na druhou příčku v evropském srovnání podílu slev. Evropský průměr je přitom 29 %.
„Faktorů ovlivňujících tento vývoj je několik. Kromě vzájemné rivality velkého počtu řetězců je důležitým hlediskem postavení privátních značek. V porovnání se západními krajinami Evropy má Česko sice mnohem vyšší procento zboží prodaného ve slevových akcích, ale na druhou stranu také
mnohem nižší procento podílu privátních značek,“ řekl Týra.
Týra vysvětlil, že ceny značkového zboží se díky vysokému počtu a větší hloubce promočních slev přibližují cenám privátních značek, někdy také dokonce klesnou pod jejich úroveň. Tím privátní značky přicházejí o konkurenční výhodu. Podíl privátních značek v českém maloobchodě už pět let stagnuje, v roce 2017 má úroveň 19 %, a to jak v kategorii potravin, tak v drogistice. V západnějších zemích Evropy dosahují často nad 30 až 40 % z celkového koše rychloobrátkového zboží.
V rámci nejprodávanějších potravinových skupin generují privátní značky největší část z tržeb smetan (37 %) a kuchyňských olejů (36 %), nejmenší procento naopak tvoří vlastní značky řetězců v pivě (5 %) a hořkých bylinných likérech (2 %). Z drogistických kategorií obsazují s odstupem první dvě příčky privátní značky papírových kategorií: až 58 % z celkových útrat za kuchyňské utěrky a 57 % tržeb papírových kapesníčků putuje za produkty privátních značek. Nejnižší podíl mají parfémy, jejichž značková podoba má dlouhodobou tradici.
„Byť je to zatím statisticky nevýznamné, z naší minulé spolupráce s agenturou GfK vyšlo, že Češi pomalu začínají nakupovat kvalitnější a prémiovější zboží. Často volí i prémiové privátní značky. Právě privátní značky jsou protipól slev, řetězce je kromě odlišení vyrábějí také kvůli nižším nákladům a potažmo snižování cen. Proto věřme, že bude tento trend stále narůstat,“ dodala Marta Nováková, ředitelka Svazu obchodu a cestovního ruchu Česka.
Nováková také dodala, že důraz na promoční strategie řetězců jsou dědictvím postkomunistických států. „Historicky je na našem trhu vysoká konkurence řetězců, skoro tak vysoká, jak nikde jinde v Evropě. Řetězce od začátku volily strategii promočních konkurenčních aktivit, které každým rokem narůstaly a zákazníci si na ně zvykli. Bude těžké je to teď odnaučit. Nepřispělo ani chování velkých výrobců, kteří na našem trhu propagovali spíše krátkodobé cíle a pak se stáhli, mezitím opět tlačili cenu dolů,“ vysvětlila ředitelka Svazu obchodu a cestovního ruchu. Podle ní je mezi řetězci v Česku menší ochota investovat do vývoje privátních značek, protože to s sebou nese provozování laboratoří nebo vlastního marketingu značky, který u značkových produktů obstarává výrobce.