„Notino v Zásilkovně: mít podíl na byznysu konkurence je terno“

Náš panel odborníků z retailu stejně jako v Reklamní katovně Médiáře hodnotí redakční výběr hlavních aktualit z českého maloobchodu uplynulých týdnů. Retailoví experti nabízejí svůj pohled na dění na českém trhu vždy v pátek.

Nově naši experti na maloobchod hodnotí na škále 1 až 5 vybrané novinky podle subjektivně hodnocené důležitosti, stejně jako ve škole je hodnocení číslo 5 považováno za nejméně důležité. Kritériem důležitosti je přínos pro český maloobchodní trh a pro českého zákazníka. Zprávy jsou podle hodnocené důležitosti seřazené.

1. Notino vstupuje do Zásilkovny

Michal Zámec, ředitel Notino

Michal Zámec, majitel a ředitel online parfumerie Notino

Internetový prodejce kosmetiky Notino Michala Zámce koupil 20 % ve firmě Packeta, která vlastní českou logistickou firmu Zásilkovna. Majoritním vlastníkem zůstane JSK Investment, Simona Kijonková s manželem Jaromírem Kijonkou budou mít 45 %, Notinu připadne 20 %, zbývajících 35 % si rozdělí dlouholetí manažeři Packety Petr Vytiska, Štěpán Chytka, Martin Kukačka a Lukáš Bílek. Hlavním cílem propojení obou firem je expanze Zásilkovny a dalších firem ve skupině Packeta, například Robeeto nebo SizeID, na další evropské trhy a poskytování logistických služeb v celé Evropské unii.

Propojení dává veliký smysl. U obou subjektů je důležitá další expanze do zahraničí. A s ohledem na ostatní firmy ve skupině může jednoho dne vzniknout velký globální kolos. Jen tak dál!
Tomáš Hájek (ADMEZ)

Jsem alergický na slovo synergie, ale v tomhle případě mě lepší nenapadá. Mít podíl na byznysu, který využívá vaše konkurence, to je terno.
Václav Loubek

Koukám, že Notino po renamingu celkem slušně jede. A to nejen doma, ale hlavně v zahraničí. Vstup do Zásilkovny mu určitě pomůže s logistikou, i když je otázka, zda těch 20 % bude stačit k nějakým výraznějším změnám (a zda budou vlastně potřebné). Nebo je toto začátek ovládnutí Zásilkovny, uvidíme.
Petr Podlešák (Měšťanský pivovar v Kutné Hoře)

Velmi rozumné spojení, které můžeme oběma velmi pomoci a zároveň může být silnou pomocnou rukou českým e-shop exportérům do celé EU.
Jan Penkala (Acomware)

Spojení dává smysl, ale ruku na srdce, co si představíte pod pojmem parfumerie? Vůně, že ano? Flakony, vůně, trochu tajemno, je to přeci jenom dost alchymie a online to dost shazuje. Prostě si nedovedu si představit, že očuchávám něco anebo snad někoho v Zásilkovně.
Daniel Procházka (Ipsos)

2. Z Neoluxoru je jen Luxor

Pobočka v OC Quadrio v nové podobě

Pobočka v Obchodním centru Quadrio v nové podobě

Síť knihkupectví Neoluxor zkrátila svůj název na Luxor a postupně přechází do nového designu a do nové vizuální identity. Ustupuje od původní oranžové a černé a odívá se v minimalistické pojetí v černé a bílé. Vizuální úpravou prošlo také logo. Změnami procházejí i ostatní české sítě knihkupectví. K renovaci dosavadních prostor přikročila i síť Knihy Dobrovský a svou síť postupně modernizuje i knihkupectví Kanzelsberger.

Obměna designu prodejny je fajn věc, zmenšení prodejní plochy už méně, protože se většinou děje z ekonomických důvodů. Žijeme v onlajnové éře, kdy se pohyb stále větší části knih přesunuje mimo prodejny. Koneckonců vratky u knih jsou na rozdíl od oblečení minimální, takže e-shopy jedou. Jsem docela zvědav, jaký osud čeká v budoucnu na čtyřpatrová obří knihkupectví, třeba u německého Hugendubelu nebo Thalie. A ty jejich skvělé kavárny
Tomáš Hájek (ADMEZ)

Když knihkupci rebrandují, symbolizuje to změnu, rozvoj, posílení pozic. Nevím, zda se jedná o rebranding nebo i o repositioning. Nicméně vizuální stránka je určitě zdařilá.
Monika Hrubalová

Jako člověka s láskou k polygrafii mě osud tištěných médií dost ničí, ale prostě pokrok nezastavíš. Je zajímavé sledovat, jak se proměňuje distribuce ‚písmenek‘ obecně. Knihkupectví samozřejmě nemohou zůstat pozadu, stejně jako nemohli zůstat pozadu vydavatelé časopisů (a v Česku zatím žalostně pohořeli, až na pár světlých výjimek) Myslím, že digitál nahradí nejprve paperback, tedy levnější, masovou konzumaci. Tištěná kniha se stane luxusním médiem, podobně jako je jím dneska třeba gramodeska. A v tomto trendu pojedou i knihkupectví.
Václav Loubek

Zastavím se u toho přejmenování, resp. zkrácení jména. Když teda škrtnete z názvu Neo, znamená to, že teď to bude zase postaru? Jakože se vracíme do doby Josefa Abrháma a filmu Vrchní, prchni! Vím, že to tradiční knihkupectví v době e-shopů mají sakra těžké, ale je ta správná cesta takto měnit obchodní značku na kterou jsou lidé zvyklí?
Petr Podlešák (Měšťanský pivovar v Kutné Hoře)

Tak papírové knížky na ústupu evidentně nejsou a klíčovým hráčům se daří růst a vydělávat a přenáší to ve formě zlepšování zákaznické zkušenosti na své klienty. A to je dobře.
Jan Penkala (Acomware)

Průběžná modernizace je přirozená věc, nicméně, cílem modernizace by neměly být barvy a loga, ale posílení zážitku nakupujících, který často měříme v projektech Ipsosu. Remodelling prodejen je oproti změnám loga mnohem smysluplnější zpráva. Těším se na dobu, kdy tady budeme číst zprávy od knihkupců, že nakupující setrvávají v jejich prodejnách díky modernizaci delší dobu, čtou si tam a hlavně kupují více knih. Poznámka k barvám Luxoru: ‚pastelové barvy v tónech modré, žluté, růžové a světle zelené‘ o takové kombinaci barev nesnil ani učitel z Šesti medvědů s Cibulkou, když plánoval, že ‚uklízečka Nagelvogelvurdebaníková povede krasobruslařský kroužek v nádherném kostýmku bleděmodrozelenéšvestkové barvy‘.
Daniel Procházka (Ipsos)

3. Exkluzivní privátky v řetězcích

Logo nové privátní značky Globusu

Logo nové privátní značky Globusu

Stále více obchodních řetězců přichází s vlastními značkami také v oblasti prémiových produktů. Například Albert letos rozvíjí hlavně zdravé potraviny Nature’s Promise. Globus tento týden přišel se značkou Poctivá výroba, pod kterou bude prodávat veškeré řemeslné produkty, které se v jeho hypermarketech vyrábí. Podle souhrnu, který vyšel na idnes se podíl tržeb za prodej prémiových privátních značek postupně zvyšuje, výrazný zájem o slevy však u českého zákazníka přetrvává.

Prémiové značky mám rád. Navíc u nich člověk předpokládá, že jsou kvalitnější. Pokud se něco označí jako Finest, Gold, Premium, nebo třeba Žrádlo od maminky, má to logiku. Když však zákazník uvidí značku Poctivá výroba, co si bude myslet o ostatních výrobcích v prodejně? Nebude to mít vedlejší účinek?
Tomáš Hájek (ADMEZ)

Dobrá cesta, určitě podporuji. Škoda, že dostupnost prodejen Globusu je zatím omezená.
Monika Hrubalová

Myslím, že právě privátní značky budou hrát stále větší roli v odlišení jednotlivých retailových značek. Obzvlášť důležité je chytit začátek určitého trendu. Synonymem těch prémiových je Lidl (DeLuxe) a Tesco (Finest). Zatímco ostatní se marně snaží přesvědčit zákazníky, že to taky umí. To samé bude s ostatními úzce zaměřenými produkty. Bio je skoro passé, ‚Vyrobeno v Česku‘ už Kaufland dokonale zdevalvoval tím svým s prominutím debilním sloganem (a nemyslím ‚Ochutnej řezníka‘). Teď se asi pojede řemeslná výroba podle vzoru Glóbusu.
Václav Loubek

Doby, kdy privátní rovnalo se šunt, jsou, zdá se, minulostí. A je to dobře, protože to vypovídá i něco o nás, zákaznících. Máme víc peněz, tak začínáme požadovat kvalitu. Třikrát hurá a chvalme Pána (konzumu). Více exkluzivních privátek pak znamená výhodu pro řetězce samotné, protože proč se dělit s výrobci, že. A to skládání do regálů asi půjde taky snáz u vlastních značek, co?
Petr Podlešák (Měšťanský pivovar v Kutné Hoře)

Dnes jsem zrovna kolem toho v Albertu procházel a vypadalo to dobře, jen ten regál trochu nedoplněný, poházené zboží. Uvidíme, jakou slevovou politiku na ně budou aplikovat, snad ne běžnou padesátku. Imho ta vlastní značka může být důležitá cesta k dlouhodobě férové ceně a k omezení vysokých slev. Očekával bych trochu větší snahu výrobců bojovat za své vlastní značky.
Jan Penkala (Acomware)

Privátní značky mají svoje místo na trhu pokud jsou kvalitní. Jejich kupující projevují maximální důvěru prodejně, kterou ZA SEBE nechají rozhodnout, jaký budou kupovat džus, mouku, jogurt anebo maso, resp. kosmetiku. Ovšem, když vidím na výrobku anebo službě pro masový trh nálepku ‚poctivá‘ nebo ‚domácí‘, naskakují mně pupínky. Kluci a holky z marketingu, skutečně neumíte postavit nabídku anebo službu na lepším základě, než je jedno omleté slovo?
Daniel Procházka (Ipsos)

4. Pražská zmrzlinářství mají nové pobočky

Angelato Bělohorská

Angelato Bělohorská

Řemeslné výrobě zmrzliny nebo italsky gelata z výběrových ingrediencí se v hlavním městě daří. Zákazníky, zdá se, neodrazuje ani vyšší cena a před cukrárnami stojí v dlouhých frontách. Proto do nové sezony 2018 vstupují posilněná o nové pobočky. Agelato funguje už na třech místech, Creme de la Creme chystá druhou pobočku, italské Amorino ji plánuje rovněž a Puro Gelato se přes Výtoň a Kaprovu dostalo na pomezí Vinohrad a Vršovic a chce zkusit štěstí u Grébovky. 

Pokud se prodává kopeček zmrzliny za třicet, čtyřicet, padesát kaček, tak to by měla chutnat dobře, ne?
Tomáš Hájek (ADMEZ)

Myslím, že tím za kolik se prodává kvalita, se ukazuje, jak předražená je, obzvlášť v centru Prahy, nekvalita. Když jdete Matkou měst, dát si zmrzlinu znamená v mnoha případech mít předraženou vodovou směs v tom horším případě, v tom lepší průmyslový výrobek z Opočna, stejný na každém druhém rohu. Takže jen houšť a větší kapky.
Václav Loubek

To tak dlouho dáváte do zmrzliny místo mléka a smetany vodu a tuk, až přijdou tací, kteří se to učili v Itálii a mají před okýnkem pořád frontu. Možná to dokonce zvládají bez příznačného slova ‚poctivá‘ před značkou. Jen za to ‚More than…‘ ve sloganu by je asi kolega Vilém Rubeš ze spřátelené reklamní katovny moc nepochválil. Určitě těmto konceptům přeju úspěch a další rozvoj, i když si myslím, že mimo Prahu by to nešlo tak dobře. Ale třeba mě přesvědčí o opaku.
Petr Podlešák (Měšťanský pivovar v Kutné Hoře)

V Praze byla italská zmrzlina již za první republiky, to není nic nového. To důležité je, že roste zájem o kvalitní, čerstvé výrobky včetně zmrzliny, a že si lidé za dobrou zmrzlinou zajdou anebo zajedou. Vidíte jako já příležitost pro franšízy? Jo, a říkáme v Břevnově, ne na Břevnově, a Rytířská je spíš mezi Ovocňákem a Uhelňákem, když už jsme u toho geomarketingu.
Daniel Procházka (Ipsos)

5. Hradecké OC Futurum patří CPI

Futurum Hradec Králové

Futurum Hradec Králové

Realitní skupina CPI dokončila akvizici největšího obchodního centra v Královehradeckém kraji, v současné době tak v tuzemsku vlastní 15 obchodních center, což ji staví do pozice nejsilnějšího hráče v této oblasti alespoň co do počtu center. Kromě obchodních center se firma hodlá v blízké budoucnosti soustředit také na populární retailové parky, které mají sloužit především k rychlým, lokálním nákupům. Podle informací naší redakce se CPI aktuálně chystá na výraznější sjednocení svých aktivit právě na poli retailových zón a parků. 

Pro mě a asi i pro většinu zákazníků není důležité, kdo OC vlastní, ale spíše jak se bude pod jeho velením vyvíjet. Asi by byla nuda, kdyby byla OC plná výdejen pro e-shopy. Retail zde však stále je a velký potenciál vidím u služeb a zábavy.
Tomáš Hájek (ADMEZ)

Silné portfolio obchodních center a retailových parků je na místě. Ze zkušenosti specializovaného týmu Ipsosu s výzkumem obchodních center víme, že kumulovaná ekonomická a behaviorální data vč. etnografických anebo geomarketingových se velmi dobře zhodnotí v řízení jednotlivých center a parků. Díky této znalosti může být ‚obsah‘ (tedy obsah center – tj. prodejny, služby a zábava) podstatně lépe stavěn, modernizován a profilován pro dané spádové oblasti, pro stále náročnější návštěvníky a proti konkrétní konkurenci.
Daniel Procházka (Ipsos)

Nejnovější